Kurz krajinomalby probíhal na Velehradě a jeho okolí pod vedením Kateřiny Rutherford a Doris Windlin, které ve své tvorbě vycházejí z umělecké teorie takzvané Školy vidění, a to malíře a pedagoga Radoslava Kutry.

„Škola vidění znamená určitý postoj k vizuální kultuře, který je snad nejlépe vyjádřen v následující Kutrově větě. Dalo by se říct, že impresionismus jako umělecký směr už zaniknul. Impresionismus společně s Cézannem není už žádný impresionismus, nýbrž Škola vidění a ta zaniknout nemůže,“ svěřila Kutrovu myšlenku Kateřina Rutherford.

Než v pátečním podvečeru mohli amatérští výtvarníci a výtvarnice veřejně prezentovat svá díla v sedmdesátimetrovém ambitu severně od baziliky, jemuž na pilířích vévodí osm skulptur světců z konce 17. století, vydávali se do plenéru, aby v něm olejovými barvami zachytili to, co mnohdy unikne pozornosti občanů Velehradu nebo jeho návštěvníkům.

Protože profesionální výtvarnice přilákaly do kurzu ty, kdo o něj měly bez ohledu na věk, zaměstnání, talent a dřívější malířské zkušenosti zájem, do jeho třetí ročníku na Velehradě se teprve poprvé přihlásil tamní šestnáctiletý student Petr Hroch, potřetí Jaroslava Němcová z Kunovic.

„Olejovkami maluju třetím rokem. Ačkoliv navštěvuji Akademii třetího věku v Uherském Hradišti, kde nás vede profesor Malina, tři kurzy Školy vidění na Velehradě mně daly trochu nové obzory. Musím se pochlubit, že frekventanti Akademie třetího věku se prezentují svými dílky v Galerii Velehradského domu sv. Cyrila a Metoděje, od 2. září to bude v Kroměříži,“ svěřila se výtvarnice z Kunovic.

 MŠE I ZÁBAVA. Už potřinácté uspořádala Matice velehradská k oslavě Panny Marie Nanebevzaté matiční pouť.
Poutní Velehrad je nevyčerpatelným zdrojem milostí