Do významného mariánského poutního místa se na setkání s hlavou katolické církve vydala autem také dvaašedesátiletá Marie Stojaspalová z Dolního Němčí. Cestu podnikla spolu s devětadvacetiletou dcerou a dvěma malými vnoučaty.
„Cesta byla v pohodě. Jen samotné odbavování při vstupu do prostoru, kde měla být mše svatá, trvalo dlouho. Vyjeli jsme ráno o půl šesté, zhruba za hodinu jsme zaparkovali u baziliky v Šaštíně. Po přesunu z parkoviště a skoro dvouhodinovém čekání na kontrolu jsme přímo na místě stáli v devět hodin,“ přibližuje Stojaspalová.
Nejzdlouhavější byla vstupní bezpečnostní kontrola.
„Museli jsme projít rámem a z kapes i tašek všechno vytáhnout. Jako na letišti,“ tvrdí Stojaspalová.
SETKÁNÍ SE TŘEMI PAPEŽI
Skupinka Dolněmčanů se poté dostala jen kousek od oltáře, hned vedle VIP zóny, do sektoru pro rodiny s dětmi.
„Odvezli jsme si domů úžasný zážitek, jenž nás nabil energií. Velký dojem na nás udělaly zpěvy při bohoslužbě. Jen jsme měli daleko obrazovku a nepřečetli jsme titulky,“ přiznává poutnice z Dolního Němčí, která zažila setkání s Janem Pavlem II. v roce 1990 na Velehradě, o pět let později v Olomouci a v roce 2009 s Benediktem XVI. v Brně.
Po bohoslužbě si Dolněmčané prohlédli i baziliku Panny Marie Sedmibolestné, které je Slovensko zasvěceno. „Potkali jsme tam jednoho kardinála a ten lámanou slovenštinou dětem požehnal a věnoval nám dva krásné růžence s papežským symbolem,“ dodává Stojaspalová.
Také uherskohradišťský farář Josef Říha cestoval do Šaštína za papežem Františkem poté, co i on se dvakrát setkal s Janem Pavlem II. a jednou s Benediktem XVI.
„Z Hradišťska se na zájezd do Šaštína přihlásilo hodně zájemců. Snad dokonce jely z Uherského Hradiště dva autobusy. Já jsem cestoval v jednom z nich. Bylo skvělé počasí a v Šaštíně fungovala dobrá organizace. Všichni se vraceli domů spokojení,“ sděluje své postřehy Říha.
Autobusem se do Šaštína vypravily také tři desítky kantorů a studentů Stojanova gymnázia Velehrad, kteří přibrali ještě Velehraďanku Olgu Olivovou a do kroje oblečeného Michala Horáka z Jalubí.
„Cestování jsme měli trochu problematické, protože jsme hodně dlouho popojížděli v koloně,“ uvedl zástupce ředitele Stojanova gymnázia Velehrad Filip Macek.
Z Velehradu vyjížděli v pět ráno a na svá místa v sektoru dorazili na začátku mše, přesně za minutu deset. Museli sice ještě projít bezpečnostními rámy i kontrolou dokladů a bezinfekčnosti, nakonec ale vše potřebné zvládli.
TÉMĚŘ NA DOSAH
„Protože jsme dorazili mezi posledními a procházeli úzkým koridorem, kudy zrovna přijížděl papež, museli jsme kvůli tomu půl hodiny čekat na silnici mezi bazilikou a místem poutní bohoslužby. Díky tomu jsme ale Svatého otce viděli na vzdálenost pouhých dvou metrů,“ přiznává Filip Macek.
Akce byla podle jeho slov skvěle připravená, vysoce hodnotí hudební doprovod i rozmístění devíti monitorů, na kterých šly titulky při papežovu kázání.
„Viděli jsme na tři z nich a přestože jsme je měli hodně daleko, titulky jsme četli bez potíží. Problém to mohl být snad jen pro ty, kteří stáli úplně z boku,“ zamýšlí se Filip Macek, jenž má z minulosti za sebou osobní setkání s podáním ruky Janu Pavlu II. i Františkovi na jedné z audiencí v listopadu 2019 v Římě.