„Přijde za dvacet minut, uspává malého,“ hlásil číšník. Neuspal ho, nakonec přišel i s přítelkyní a malým synkem v náručí o něco později.

Jeho chata bude slavit za pár dnů sto let od otevření. Sto let, stojí na vrcholu Bílých Karpat a s menšími přestávkami slouží veřejnosti. Róbert Oravec si budoval vztah k chatě už v mládí.

„Často jsem jezdil na Javořinu jako radioamatér, vlastně už od puberty, na chatě jsme častokrát přespávali. Dnes už na vysílači nikdo není, všechno je ovládáno na dálku. V roce 2010 nebo 2011 fyzická obsluha skončila,“ prozradil Róbert Oravec.

Majitelem chaty se stal na sklonku roku 2017. „Kupoval jsem ji 30. listopadu 2017. Nějaké prostředky zůstaly volné, tak jsem se nechal přemluvit, pomaličku si to tady chystám na důchod,“ říká s úsměvem majitel chaty.

Po rozdělení republiky připadla chata na slovenskou stranu, přesto jsou návštěvníci většinou z moravské nebo chcete-li, z české strany Javořiny.

„Zhruba šedesát procent návštěvníků přichází z moravské strany, nevím, jak si to mám vysvětlit. Nikdy jsem nepátral, proč chodí víc lidí z České republiky. Máme rádi všechny návštěvníky. Moje zkušenost z mládí je ta, že v Čechách a na Moravě víc funguje organizovaná turistika, možná je to tím,“ vysvětloval majitel chaty.

Návštěvnost na chatě je hodně sezonní. Je jasné, že nejvytíženější je obsluha a kuchyň o víkendech, svátcích a při hezkém hezké počasí. To částečně potvrzuje i majitel.

„Návštěvnost je sice závislá od počasí, ale nemá pravidla. Nedá se předpovídat, nesouvisí ani s výplatním termínem, ani s fází měsíce, ani s ničím měřitelným. Pokud je slunečné počasí, tak je návštěvnost dobrá. Ale jsou i případy, že je hnusně, není vidět stromy před chatou a dovalí se do dovnitř masa lidí. Nejhůř bylo v době korony a energetické krize, ale všechno jsme ustáli – nikomu nic nedlužíme,“ povídá Róbert Oravec.

Koronavirus přibrzdil společnost, přibrzdil také plány majitele

„Myslel jsem si, že už budeme mít zrekonstruovanou ubytovací část – ale nezůstaly finanční kapacity. V letošním roce chceme zrekonstruovat terasu, překvapila nás svým špatným stavem, i když to možná není na první pohled vidět. Do sociálních zařízení se pustíme hned po terase. To je naše další priorita,“ plánuje Robert Oravec a ještě dodává:

„Mám rád klid, nechci tady dělat žádné hlučné atrakce. Chci, aby chata byla v souladu s přírodou, neplánujeme tu žádné wellness, možná v budoucnu vířivku nebo ještě lépe koupací sud. Tento rok na chatě naistalujeme defibrilátor (AED). Jsme na odlehlém místě a dojezd sanitky je časově neúnosný. Před několika lety byl u silvestrovské vatry infarkt, musel tu přistávat vrtulník. Nedovedu si představit, co by se dělo při nepříznivém počasí.“

close Holubyho chata v roce 2024 slaví výročí 100 let existence info Zdroj: archiv obec Lubina zoom_in Holubyho chata v roce 2024 slaví výročí 100 let existence

Chata má také svoji kroniku, kterou by chtěl dát majitel návštěvníkům ke stoletému výročí jako dárek. „Kroniku bychom chtěli naskenovat a dát k dispozici veřejnosti. Připomenutí 100. výročí od otevření první chaty a zprovoznění defibrilátoru spojíme s prázdninovými Slavnostmi Čechů a Slováků.“

Holubyho chata byla veřejnosti zpřístupněna 6. července 1924

Pojďme k samotné historii Holubyho chaty na Velké Javořině. Stavební místo bylo vybráno v nadmořské výšce 905 metrů na východní straně hory, těsně pod vrcholem. Výhodu bylo, že místo bylo chráněno před silnými větry. Tehdy se neřešilo, jestli to je na české nebo slovenské straně hory.

Turistický časopis z roku 1923 (citace):

Dne 8. července byl položen na Javořině základní kámen k útulně doktora Jozefa Holubyho. Slavnost za pěkného počasí na temeni památné hory sledovalo na 2 000 účastníků z Moravy i Slovenska. Srdečná upřímná a veselost se rozproudila na travnatém horském svahu.

Neúnavný předseda uherskobrodského odboru turistů Práger se postaral o příjemný odpočinek a občerstvení. Výprava z Brodu přijela na 12 vozech, z Dolnoněmčí přijeli dvě hudby, každá asi o 25 mužích. Přijel i malíř Frolka s rodinou. Z Uherského Hradiště gajdoš s huslařem. Z každé skupiny zněl zpěv a muzika.

Ve dvě hodiny odpoledne shromáždilo se obecenstvo, aby byl položen základní kámen na místě pro útulnu zvoleném. Slavnostní akt zahájil a uvítal hosty předseda Práger. Slavnostních řečníků se vystřídalo hned několik, po každém proslovu se střílelo z hmoždířů. Z místa setkání Čechů a Slováků pak byl odeslán pozdravný telegram prezidentu T.G. Masarykovi.

O výstavbu chaty se obrovskou měrou zasloužil nivnický rodák František Práger. Holubyho chata byla veřejnosti poprvé zpřístupněna 6. července 1924. Kolaudace proběhla o pár měsíců později 2. listopadu 1924. Chatařem byl Josef Zálešák.

Nová chata však nesloužila dlouho. V noci na 10. prosince 1926 bez cizího zavinění vzplanul na chatě požár, který ji během sedmi hodin zcela zničil. Celková škoda dosáhla 450 tisíc korun.

Klub československých turistů se rozhodl chatu obnovit, stavitelem byl Josef Hanuš z Uherského Brodu. Nová chata, která stojí dodnes, byla otevřena 22. července 1930. Chatařem se stal znovu Josef Zálešák. Tehdy se o chatě psalo jako o útulně Holubyho na Javořině.

Je to symbol a srdeční klenot, přiznává starosta

Holubyho chata patří do katastru obce Lubina. Starostou této obce pod vrcholem Velké Javořiny je už čtvrté volební období Martin Beňatinský (52).

Ač rodák z východního Slovenska má k chatě a k celému regionu velmi osobní vztah. „Je to místo, které jsem si za těch 34 let, co žiji na lubinských Kopanicích, trošku přisvojil. Ať je mi ten výraz odpuštěný už jen kvůli setkávání obou národů uprostřed léta,“ přiznává se ze srdeční záležitosti starosta Lubiny.

Odpovídá starosta Lubiny Martin Beňatinský:

Holubyho chata je na vašem katastru. Co to pro obec znamená?

Tím, že tato chata je legendou a trvalým projevem spolužití dvou národů, je pro nás toto místo srdečním klenotem naplňujícím historický odkaz i důležitost Velké Javořiny.

Chata slaví 100 let od otevření. Bude se na oslavách vaše obec nějak podílet?

Určitě ano. V současnosti jsou už vztahy mezi majitelem chaty a obcí Lubina nadstandartní. Jsem zato upřímně rád.

V čem je podle vás chata výjimečná?

V první řadě svojí polohou. Potom skutečností, že všichni lidé žijící pod Velkou Javořinou, na jedné nebo na druhé straně hranice, považují chatu za svoji. Navíc je výjimečná svojí historií a důležitostí v letech války a po ní. Chata je symbolem svobody a projevu soudržnosti obou národů.

Jaký je váš osobní vztah k chatě? Jak vidíte její budoucnost?

Velmi osobní. I když, jak už jsem vzpomněl, byly tu i roky, které dobrým vztahům nepřáli. Tyto časy už jsou naštěstí za námi. Je to místo, které jsem si za těch 34 let, co žiji na lubinských Kopanicích trošku přisvojil. Ať je mi ten výraz odpuštěný už jen kvůli setkávání obou národů uprostřed léta. Tento rok budeme světu už po 176 připomínat, jak je důležité mít pochopení jeden pro druhého a mít otevřené srdce. Abych shrnul svoje pocity do jednoho slova – je to symbol.

Chataři na Holubyho chatě

Prvním chatařem byl Alois Zálešák. Podle dochovaných materiálů byl nájemcem od 6. července 1924. Po vyhoření byl chatařem také na nové chatě, podle dostupných materiálů do skončení druhé světové války. Ani jeden z chatařů, mimo Miroslava Masarika, nebyl majitel Holubyho chaty. I když mezi veřejností kolují jiné informace.

  • Karol Tichý 1946–1947
  • Jindřich Barták 1970–1974
  • M. Mikušík 1975–1983
  • Miro Masarik jediný chatař a majitel - 1984 do 2006
  • Miro Martinček 2006–2017
  • Martina Ostrovská 2018-2023
  • Martin Rapák – od listopadu 2023

Zdroje: Obecní úřad Lubina, časopis Turista. Foto: Stanislav Dufka, archiv Vladimir Blasko.