Z toho důvodu se akce zúčastnili předseda českého Senátu Miloš Vystrčil, předsedkyně Poslanecké sněmovny ČR Markéta Pekarová Adamová i předseda Slovenské národní rady Boris Kollár.
Členové českého a slovenského Parlamentu společně vystoupili k Památníku česko-moravsko-slovenské vzájemnosti, kde si na hraničním pomezí rozdělení Československa a nadcházející 30. výročí vzniku dvou samostatných států připomněli.
Na vrchol 970 metrů vysoké hory, kde letos o Silvestru panovalo jarní počasí a teplota šplhala k 10 stupňům nad nulou, vyjelo a vystoupalo z deštivého a mlhavého dopoledne z údolí na dva tisíce lidí. Nechyběla kapustnice, slivovice ani svařené víno, plápolající vatra přátelství, ani národní hymny v podání Mužského pěveckého sboru z Kyjova.
„Dnes jsem tady poprvé. Vypravili jsme se sem s manželkou a kamarádem k tomu 30. výročí. Chtěli jsme konečně okusit tu zdejší atmosféru. Nakonec z toho máme pěkný zážitek. Zatímco dolů v údolí je mlha, tady panuje pěkné jarní počasí,“ prozradil Deníku Jiří Konečný z Tasova.
Rozdělení? Vlastizrada
Názory mezi účastníky na rozdělení tehdejší společné republiky však byly různé.
„Já to vnímám speciálně. Rozdělení Československa považuji za vlastizradu. Nebylo referendum, takže legitimnost toho kroku považuji za dost pochybnou. Z jednoho středně velkého státu jsme se stali dvěma malými bezvýznamnými zeměmi,“ nechal se například slyšet Josef Ryšánek, jenž na Velkou Javořinu přicestoval s manželkou ze Zlína.
K výročí rozdělení se politici vyjádřili na javořinské Holubyho chatě.
„Kdekoliv na světě o našem příběhu rozdělení mluvíme, tak sklízíme jenom obdiv. Protože to nebylo úplně samozřejmé a někde to (rozdělení států) provázely válečné konflikty,“ řekla Markéta Pekarová Adamová.
O vzájemnosti, porozumění a bratrstvu mluvil starosta Lubiny, na jejímž katastru se nejvyšší bělokarpatská kóta nachází.
„V dnešním světě je velice důležité to, abychom se vzájemně chápali. Důležité je, že se zde můžeme setkat, podat si ruky, otevřít si srdce. Ta hranice je hranicí jen administrativní, důležitá je hranice v našich srdcích,“ uvedl Martin Beňatinský.
Jedním ze zakladatelů silvestrovských setkání na Velké Javořině v duchu tichého protestu proti dělení Československa, byl krom někdejšího federálního ministra životního prostředí Josefa Vavrouška i Hradišťan Radovan Kunc.
„Těší mě, že založená tradice přetrvává a tu bratia sa vždy stretať budů,“ vzkázal Radovan Kunc Deníku.
Josef Vavroušek však i s dcerou Petrou v roce 1995 zahynul pod lavinou ve Vysokých Tatrách. Jeho přátelé na Velké Javořině před lety vybudovali nedaleko Památníku vzájemnosti památeční mohylu. Tu každým rokem obnovují účastníci setkání z drobných kamenů.
Prapůvod javořinských setkávání lidí z moravskoslovenského pomezí, je však třeba hledat v době našeho národního obrození v letech 1845 až 1848.
