Přesto se u jednotlivých stanovišť tvořily neustálé fronty. Počasí totiž opravdu přálo a jen dopoledne branami skanzenu prošlo na pět tisíc návštěvníků.

„Předloni si k nám cestu našlo na pětadvacet tisíc lidí. Nyní by to mohlo být podobné,“ odhadl už v sobotu ředitel rožnovského muzea Vlastimil Koukal. Atmosféra měla přesto daleko k nervóznímu chaosu velkoměst. Lidé si užívali téměř letních teplot a v pohodě korzovali od jednoho stánku ke druhému.

„Jezdím tady už od roku devadesát, tedy skoro dvacet let, ale tak krásný čas na Velikonoce nepamatuji,“ liboval si řezbář Petr Stoklasa z Velkých Karlovic, který se proslavil svými štípanými holubičkami.

V nekončícím davu lidí bylo možné zaslechnout pestrou škálu cizích jazyků. Kromě polštiny a slovenštiny převažovala němčina. Mnoho návštěvníků dorazilo tradičně také z Holandska, ale objevili se například i Portugalci, Angličané nebo Korejci. Mezi nejvíce obletované patřily stánky s velikonočními kraslicemi.

Objevily se i ty tradiční valašské, vyráběné původní technologií. „Jsem samouk. Dlouho jsem hledala ten správný nástroj, až jsem objevila jeden nožík a s tím škrábu do vosku už třicet let,“ prozradila s úsměvem Božena Pařenicová z Dolní Bečvy.

Návštěvníci oceňovali i dekorativní a užitkové předměty Pavla Adamce z Vizovic, který je jedním z posledních řemeslníků svého druhu na Moravě.

Bílou sobotu si užívali i muzikanti: už od rána v areálu vyhrávaly cimbálové muziky Radhošť a Javořina. Naopak plnou hlavu starostí měli policisté a strážníci rožnovské Městské policie.

„Město by potřebovalo více parkovacích míst. Občas nám tady bylo opravdu horko,“ ulevil si jeden ze strážníků, jenž od rána usměrňoval dopravu poblíž skanzenu. A pro další parkoviště by určitě byli i řidiči. Někteří z nich totiž kroužili městem a dlouho zoufale hledali místo k zaparkování.