V Turistickém centru Velehrad se to od 14 hodin druhé soboty hemžilo sto osmdesáti maskami princezniček, šašků, pirátů, čertíků, myšek, vojáků, ježibab a dalšími roztomilými pohádkovými bytostmi.

Aby dětem nebylo líto, že se jejich rodiče a prarodiče mohli v prvních dvou měsících letošního roku bavit při plesech, mohly se těšit na Velehradský rodinný karneval, kterým se do vkusu zejména malých chlapců a děvčat zcela jistě už počtvrté trefila Eva Maňásková, rodačka z Velehradu, učitelka jedné mateřské školy v Praze.

V průběhu spíše hravého než karnevalu plného pouze soutěžemi, nechyběla bohatá tombola se třemi stovkami cen, dokázala paní učitelka Maňásková vyřešit nejednu zapeklitou situaci.

Valentýnská výstava vín v Kudlovicích po dvaadvacáté

Hezké kostýmy, které dětem vytvořily po večerech maminky a babičky, hry, soutěže i výjimečná atmosféra okouzlily každého, kdo z osmdesáti dospělých si nenechal dětské radovánky ujít.

Pohádkovou atmosféru dotvářela reprodukovaná hudba a písničky, které přinášely do karnevalového děje odlehčení i legraci.

Rodinný velehradský karneval byl zejména pro děti dobrou příležitostí, jak je odreagovat a zbavit stresů a vysedávání u počítačů či televize.

Školák ve slušivé flanelce prezidenta Petra Pavla zpestřil karneval v Újezdci

„Také my rodiče jsme chtěli té své ratolesti i sami sobě vytvořit takovou masku, která byla originální a návštěvníky karnevalu zaujala,“ nechaly se slyšet některé maminky dětí, jež chtěly zůstat v anonymitě.

Nejen děti, ale i jejich rodiče se nechali bez okolků vtáhnout do různých her a soutěží. Jaké to asi je, být kuklou? Kukla se nehýbá, protože je celá zabalená.

Nic nevidí a neslyší, přitom se mění! Teprve poté, co ta či ona maminka nebo tatínek, stojící s rukami podél těla, celí omotaní dětmi toaletním papírem od hlavy až k patě, se mohli sami nebo s pomocí dětí z kukly vysvobodit. Děti byly kuklám k dispozici a mohly jim pomáhat, když se jim samotným „vykuklení“ nedařilo.