A tak byla řada na chlapcích školou povinných, aby s dřevěnými hrkači, tragači, letos i s respirátory na ústech, vyhnali Ježíšova zrádce Jidáše. Tajuplný nádech a zvláštní atmosféru měly na Bílou sobotu dva průvody velehradských kluků s řehtačkami. Ti doprovázeli dva Jidáše, nestarší z účastníků hrkání, kteří svou vizáží vzbuzovali strach u nejmenší dětí, ale u těch starších, zejména u děvčat, byli objektem všeobecné zábavy.

Při poslední obchůzce dědinou, na Bílou sobotu, vybírali Jidáši od občanů do kasiček odměnu za klepání, o niž se pak bratrsky rozdělili. Na Jidáše platí už na Velehradě několik let klepači a hrkači s tragači, o Pondělí velikonočním k vymrskání děvčat zase opentlené tatary. Kluků i dospělých se s nimi vypravilo pomladit děvčata pomálu.