Podle Matice velehradské, která přehlídku nazvanou Cisterciácká pečeť pořádala, se podobně zaměřená soutěž dosud v České republice neuskutečnila a je ojedinělá i v celé Evropě.

„Cílem akce je prostřednictvím vína přispět k bližšímu poznávání různých kultur. Tady na Velehradě tradičně probíhají ekumenické sněmy křesťanských církví a my jsme to chtěli rozšířit i na vztah k židovství, tudíž jsme spojili mešní a košer vína ve společnou výstavu. Lidé tak mají možnost seznámit se s víny, používanými při bohoslužbách v celé Evropě,“ řekl prezident soutěže Josef Vaculík. Podle něho jde také o podporu výroby a prodeje kvalitních mešních a košer vín. Výrobci totiž musejí splňovat přísné podmínky, v tuzemsku se tak jejich produkci podle Matice velehradské věnují jen dva výrobci mešních a dva košer vín. Na soutěži však byla bohatě zastoupena také zahraniční produkce. Kromě vítězného Rakouska se na Velehradě prezentovali vinaři z Itálie, Francie, Německa, Maďarska, Polska, Španělska, Řecka, Slovenska a Izraele.

„Vyrobit mešní víno v ČR je velký problém. Nedosahujeme vysokých cukrů, naše vína mají oproti zahraničním více kyselinek. Zahraniční vína jsou podstatně sladší. Když se jich napijete, tak první dojem je, že pijete nějaký nasládlý koňak,“ prozradil jeden z českých výrobců mešních vín Josef Kadlčík, spolumajitel kroměřížské společnosti Arcibiskupské zámecké víno. „Všichni naši výrobci obdrželi nějakou medaili. Ve velmi náročné konkurenci se česká vína neztratila,“ zmínil Vaculík. Podle něho je Velehrad pro konání soutěže a výstavy těchto speciálních vín vhodným místem. Jde o jedno z nejvýznamnějších poutních míst v České republice a zároveň o vinařskou obec s dlouhou tradicí. Vinnou révu tam pěstovali již cisterciáci, zakladatelé velehradského kláštera. „Pro mě stejně jako pro ostatní křesťany víno není chápáno jako alkohol, ale jako nápoj, který prospívá lidskému zdraví a také pokoji lidské duše,“ dodal Vaculík.

Mešní víno je určeno pro bohoslužebné obřady. Nesmí se doslazovat ani upravovat žádnými dalšími složkami. Vyrábí se z vybraných odrůd s vysokou cukernatostí. Výroby košer vína, od sběru hroznů až po zátkování, se mohou účastnit pouze Židé světící šabat. Mohou se do něho přidávat jen košer suroviny. Kromě absolutního vítěze byla v prostorách Stojanova gymnázia na Velehradě oceněna i nejlepší vína v jednotlivých kategoriích. Bílým tichým vínům kralovalo mešní s názvem Santa Messa z Itálie, červeným tichým košer víno izraelské společnosti Barcan Winery Company a růžovým tichým pak mešní víno Monasterio de la Oliva ze španělského cisterciáckého kláštera.

Přečtěte si také:

Košt vín nabídne lahůdky z Betléma i ze stolu papežů