Pro svoji uměleckou hodnotu jsou označovány jako klenot moravského baroka. Jsou dílem neznámého barokního umělce, podle odborníků pravděpodobně domácího původu. „Svědčí o tom především celkové pojetí jejich architektury a kompozice, zejména však bohatá ornamentální výzdoba, čerpající náměty z domácího prostředí vinic, zahrad, luk a lesů,“ naznačil docent Miloslav Pojsl, autor několika knih a dokumentů o Velehradě a jeho bazilice.

Barokní architektura lavic je bohatě doplněná plastickou ornamentální řezbou. V nikách (výklencích) i ve volném prostoru nese na šedesát světců a andělů.

"Lavice pro opata a převora, stojící původně u hlavního oltáře, byla při zrušení kláštera v roce 1784 z kostela odstraněna a bezpochyby zničena. Dochované lavice pro řeholníky byly řešeny jako dva symetrické protilehlé celky, kryjící vždy dvě a dvě arkády barokních postranních kaplí, které z tohoto důvodu nemají oltáře,“ naznačil Pojsl. Podle něj byly lavice pro řeholníky restaurovány před jednasedmdesáti lety v dílně mistra Kotrby. Ten je zachránil před zničením.

Stejně tak se o to před deseti lety zasloužili restaurátoři v Praze a Kutné Hoře. Lavice byly totiž napadeny červotočem a hrozilo jim postupné rozpadnutí. Byly tedy rozebrány a převezeny do restaurátorských dílen. V arkádách barokních kaplí zůstala pouze pódia, která byla restaurována přímo v bazilice. V plné kráse se po skončení restaurátorských prací, které si vyžádaly čtyři miliony korun, zaskvěly i ornamentální řezby a sochy světců a andělů.

Dalším unikátem baziliky je barokní zvukotěsná zpovědnice pro nedoslýchavé, pocházející z druhé poloviny osmnáctého století. Také ji ohrožovali několik let červotoči, kteří se do ní rozšířili z chórových lavic pro řeholníky. Zpovědnice pro nedoslýchavé se rovněž dočkala rozsáhlé opravy a byla zbavena nebezpečných červotočů.

PŘEČTĚT SI VÍCE ZPRÁV ZE SLOVÁCKÉHO REGIONU

Moje Slovácko Sport Kultura Podnikání Černá kronika Týdeník