Podle Bořka Žižlavského, autora a spoluautora řady publikací nejen o Chřibech záhadných a mýtických, přesné datum postavení hájovny, zvané Spálený kvartýr, v blízkosti Králova stolu, není známé.

„První vojenské mapování, takzvané josefínské z osmdesátých let 18. století, o hájovně zcela mlčí. Pevná stavba z kamene a cihel, se zahradou a dalšími pozemky, označená parůžky, tj. hájovna, na rozcestí zpevněné lesní cesty nad Jankovicemi, se poprvé objevuje na mapě stabilního katastru v roce 1827,“ nahlíží do historie hájovny Bořek Žižlavský.

PříběhyPříběhyZdroj: DeníkZ toho lze usoudit, že hájovna vznikla v období před tímto rokem, po zrušení cisterciáckého velehradského kláštera v roce 1784. Majitel hájovny, v rámci panství a pozdějšího velkostatku, byl nejprve tzv, náboženský fond, poté Jiří Sina s dcerou Josefou, dále Katolický podporovací spolek pro olomouckou arcidiecézi a roku 1890 jezuitský řád.

„Založení hájovny můžeme zúžit mezi roky 1801, spíše 1802 a 1826. Na prvním geometrickém nákresu velehradských lesů z roku 1801 není hájovna zakreslena. Pokud by v té době stála, tak vzhledem k důkladnosti jiných prvků by tam zakreslena byla! Rovněž dřívější katastrální záznamy před rokem 1800 jsou bez hájovny,“ řekl Tomáš Pjevič, který se věnuje geoinformatice, mapovým portálům a publikační činnosti.

Hájovna u Králova stolu v Chřibech stála dvě století. Osud jí nadělil smutný konec. Hájenka v dubnu 1980Hájovna u Králova stolu v Chřibech stála dvě století. Osud jí nadělil smutný konec. Hájenka v dubnu 1980Zdroj: Deník/Zdeněk Skalička

Rok 1826 uvedl jako mezní z toho důvodu, že první trigonometricky měřená tzv. originální mapa Stabilního katastru z roku 1827 už má krásný zákres hájovny i se symbolem parůžků, což byl symbol pro hájovny.

Tomáš Pjevič naskenoval na Moravském zemském archivu parcelní protokol z doby výše zmíněné první katastrální mapy z roku 1827. V protokolech se v řádku zápisu pozemkové parcely 136 píše: Vrchnostenský pozemek a pak přípisek obydlí pro hajného. Před tím je ještě číslo 10, což bylo domovní číslo.

Za mého pětadvacetiletého lesnického působení na polesí Jankovice a Velehrad, v letech 1965 až 1990, absolvovala hájovna náročnou rekonstrukci. Byl dokončen vodovod, vyměněny byly červotočem napadené podlahy v pěti ze šesti místností, bylo pořízeno nové etážové topení, nerovné kamenné chodníky ve dvoře byly vyměněny za betonové, v zahrádce před domem byly vybudovány dvě skalky s vodními jezírky, a tak bych mohl ve výčtu omlazovací kúry historické hájovny, na níž jsme se s manželkou podíleli, pokračovat.

Hájovna u Králova stolu v Chřibech stála dvě století. Osud jí nadělil smutný konec. Koláž zákresů hájovny Králův stůlHájovna u Králova stolu v Chřibech stála dvě století. Osud jí nadělil smutný konec. Koláž zákresů hájovny Králův stůlZdroj: Deník/Zdeněk Skalička

V někdejší socialistické soutěži o nejlépe udržovanou hájovnu u Jihomoravských státních lesů Brno, byla hájovna u Králova stolu v letech 1975 a 1976 na prvním místě. S manželkou Evou, žijeme spolu už 60 let. Na pěkný život na Králově stole rádi vzpomínáme. Život tam byl úžasný a působil trochu magicky.

Když jsme se v roce 1990 přestěhovali na Velehrad, bydleli čtyři roky na hájovně zaměstnanci lesů. Poté, co ji opustili, do hájovny, v níž pak 24 let nikdo nebydlel a neudržoval ji, zub času pořádně zahlodal.

V červenci 2014 se střecha hospodářské budovy záhadně ocitla v plamenech a postupně se celá propadla. Na torzo někdejšího hospodářského objektu byl smutný pohled. Hájovnu ohnivé jazyky neolízly, ale pohled do jejich plísní napadených místností, které často obývali bezdomovci a dělali v nich nepořádek, byl příšerný. Ze zdí hájovny vytrhali dráty elektrického vedení, ale také odvezli všechna topidla.

Náletové dřeviny a rostliny hatily několik let pohled na chátrající hájovnu, která byla v devadesátých letech minulého století vrácena církvi. V roce 2018 ji zbourali a srovnali se zemí. Dnes už žádný turista nepozná, že v blízkosti Králova stolu nějaká hájovna stála.

Hájovna u Králova stolu

GPS lokace: 49.1410561N, 17.3911317E

Kde stojí: v jihovýchodní části Chřibů, kilometr od obce Jankovice a čtyři a půl kilometru severně od obce Modrá

Kdy a kým byla postavena: počátek 19. století, náboženský fond

Kdy a jakou zažila největší slávu: 1975 a 1976 - nejlépe udržovaná hájovna v regionu

Odkdy a proč chátrá: od roku 1994 v ní nikdo nebydlel, v roce 2014 záhadně vzplanula a o čtyři roky později byla zbourána

GLOSA: Genius loci hájovny u Králova stolu

Zdeněk SkaličkaZdeněk SkaličkaZdroj: DENÍK/archivKaždý odněkud jsme a někam patříme. Ačkoliv já s manželkou Evou jsme už 33 let Velehraďané, čtvrt století, od roku 1965 do roku 1990, jsme bydleli se svými syny, než se oženili, v hájovně nedaleko památného kamene Králův stůl. Ten je opředen mnohými pověstmi, zvláště navazujícími na velkomoravskou minulost středního Pomoraví.

Historii hájenky psalo od první poloviny 19. století několik desítek revírníků, hajných i lesníků, na něž lidem z Jankovic, Modré, Jalubí, Traplic a Velehradu zůstaly už jen vzpomínky. Když jsem si kámen a jeho okolí druhý den po nastěhování na hájovnu, v listopadu 1965, pozorně prohlédl, další den jsem se seznámil s dřevorubci, traktoristy a ženami v pěstební činnosti, kteří v mém úseku Jankovice měli pracovat, dodnes si přesně pamatuji, že jsem po návratu domů řekl manželce.

„Budu se jako lesník starat o krásný les, kde budou pracovat dobří lidé. Tady nám i našim dvěma synům bude dobře. A skutečně tak tomu bylo. Co dodat závěrem? – Nic! Opravdu vůbec nic, abych nesetřel ten překrásný nádech, vyvěrající z vyznání ke krásnému místu v Chřibech, v nichž jsem jako lesník pracoval, ve volném čase jsem olejem a pastelem maloval obrazy a od roku 1979 psal do Slovácké jiskry a Slováckých novin články ze Slovácka i z Chřibů. Zub času do té samoty u Králova stolu za posledních třicet let hodně zahlodala. V roce 2018 byla poslána k zemi. Škoda jí.

Zdeněk Skalička