Ty často způsobují minimálně pozdržení celého stavebního procesu. O tom, jak nejlépe k tomuto kroku přistoupit, a jak se vyvarovat nejčastějších chyb, prozradil Slováckému deníku vedoucí stavebního odboru Městského úřadu v Uherském Hradišti Rostislav Novosad.

Co vše musí zájemce doložit, pokud se chystá stavět rodinný dům či například garáž?

V první řadě je to projektová dokumentace, zpracovaná oprávněným projektantem (projektant, který má autorizaci), ze které musí být patrné, jak se rodinný dům umísťuje a jak je připojen na veřejné inženýrské sítě a komunikaci. Součástí projektové dokumentace musí být i dokladová část, která musí obsahovat stanoviska dotčených orgánů (u rodinných domů to bývá především silniční správní úřad, který posuzuje připojení stavby na veřejnou komunikaci a dále vodoprávní úřad, který posuzuje zejména způsob připojení stavby na veřejný vodovod a odvádění dešťových a splaškových vod ze stavby. U staveb nad 150 m2 je nutno doložit také stanovisko hasičského záchranného sboru a vlastníků, případně provozovatelů veřejné technické infrastruktury (vodovod, kanalizace, plynovod, distribuční síť NN, telekomunikač­ní síť).

A pokud se stavba připojuje na účelovou nebo veřejně přístupnou komunikaci, což je ta ve vlastnictví někoho jiného než obce, kraje nebo státu, je určitě nutné dodat souhlas vlastníka s připojením stavby na tuto komunikaci…

Pokud se jedná o nově zřizované připojení na místní komunikaci a komunikace vyššího významu, je nutno doložit rozhodnutí o povolení zřízení sjezdu na komunikaci, které vydá příslušný silniční správní úřad. Stavebník musí dále prokázat svůj vlastnický vtah k zastavovanému pozemku, a pokud není jeho vlastníkem, musí doložit smlouvu o zřízení věcného břemene, případně doklad o jiném právu k pozemku (např. smlouvu o právu provést stavbu). U staveb garáží, různých malých zemědělských staveb nebo jiných doplňkových staveb na pozemcích rodinného domu, je výčet požadovaných dokladů menší a je závislý vždy na druhu stavby a na tom, kde a v jakém území se umisťuje.

Jaké jsou nejčastější chyby, kterých se lidé dopouštějí, když se chystají stavět či již staví?

Výčet požadovaných dokladů pro povolení stavby je více než obsáhlý a pokud se obyčejný občan neorientuje ve stavebně právních předpisech, pak dochází mnohdy k dosti značným prodlevám ve vyřizování povolení, zvláště z důvodu nepochopení požadavků správních orgánů, které stavby povolují. Proto bych stavebníkům doporučoval, pokud sami nejsou znalí stavebních předpisů, aby vyřizování stavebního povolení svěřili někomu, kdo se v této spleti zákonných předpisů vyzná a orientuje. Já si nemyslím, že se občané mohou v rámci vyřizování žádostí dopouštět nějakých chyb. Problémem bývá spíše to, že z důvodu jejich neznalosti věci je může kdokoliv z účastníků uvést v omyl a tím ztížit vyřízení jejich žádosti.

Která záležitost obnáší největší časovou náročnost v přípravě na samotnou stavbu? Na co se většinou nejdéle čeká?

Podle mých zkušeností je v rámci přípravy stavby časově nejnáročnější první fáze, kterou bývá zpracování projektové dokumentace. Kvalitně a dostatečně zpracovaná dokumentace je základem pro rychlé a bezproblémové vyřízení žádosti a vydání stavebního povolení. Často se setkáváme s nedostatečnou projektovou dokumentací, a to ať již z důvodu profesní úrovně jejího zpracovatele anebo z toho důvodu, že někteří stavebníci chtějí ušetřit na projektu, a proto se snaží jeho rozsah minimalizovat, na což většinou přistoupí i projektanti, a pak nastávají problémy. Mluvím-li o projektu, mám na mysli i zajištění dokladové části. A zde často žadatelé naráží na značnou byrokracii ze strany vlastníků technické infrastruktury. Kdybych to měl vyjádřit procentuálně, tak v časovém horizontu na přípravné práce před podáním žádosti o povolení stavby připadne 75 procent doby a 25 procent doby bych dal na vydání povolení stavebnímu úřadu. Tady to však také nelze bagatelizovat, neboť každá stavba je jiná, v každém řízení jsou jiní účastníci řízení a někdy i v případech, které se zdají být jednoznačné, se může vyvinout situace tak, že se vydání povolení „zadrhne" a působí problémy…

To se stává v jakých případech?

Zvláště když do hry vstupují sousedé, kteří jako účastníci řízení nemají zájem na tom, jak bude stavba vypadat a jaký vliv na jejich nemovitosti může mít, ale jejich prvořadým zájmem je co nejvíce „ztrpčit život" stavebníkům" a oddálit vydání povolení. To se bohužel stává a v poslední době ve stále více případech. I s touto možnou prodlevou musí stavebník počítat, tím spíše, pokud narazí na sousedy tohoto ražení. Proto stavebníkům doporučuji jakýkoliv stavební záměr v předstihu projednat se sousedy, přitom musí mít na zřeteli, že stavbu nepovoluje soused, nýbrž pouze správní orgán, kterým je příslušný stavební úřad.

Je možné říci, která oblast je pro zájemce o výstavbu rodinných domů nejzajímavější a nejžádanější? Konkrétně pak pro Uherské Hradiště a okolí?

Každý člověk je svým způsobem individuální a z toho plyne i skutečnost, že každý má jiné nároky a požadavky na komfort bydlení. Obecně se domnívám, že nejžádanějšími lokalitami pro individuální výstavbu rodinných domů jsou ty lokality, které jsou v dostupné vzdálenosti k centru města, ke školám, obchodům, zdravotním střediskům a dalším podobným zařízením občanské vybavenosti, které však přitom nejsou ovlivňovány zvýšeným ruchem provozu těchto území. V Uherském Hradišti je bohužel těchto lokalit málo, ale to je dáno omezeným územím města a nedostatkem ploch, určených k zástavbě.

Jaké lokality se vám v současné době perspektivně jeví, jako pro stavbu nejvhodnější?

V Mařaticích Na Vyhlídce, kde již v současné době probíhá intenzivní výstavba individuálních rodinných domů a další se připravuje. Velký potenciál v sobě skrývají i nepotřebné pozemky Uherskohradišťské nemocnice za železniční tratí. K dispozici jsou dále území v lokalitě Pod hřbitovem (navazuje na stávající řadovou zástavbu v lokalitě Hliník) v Mařaticích. Zde je ale otázkou času, kdy a jakým způsobem bude v této lokalitě výstavba probíhat. Je to způsobeno především doposud nevybudovanou technickou a dopravní infrastrukturou a dále také majetkovými vztahy k pozemkům v této lokalitě. Svůj podíl mají také technické možnosti výstavby, zvláště s ohledem na odkanalizování této lokality a odvádění dešťových vod z tohoto území. S další individuální výstavbou je uvažováno i v místních částech Uherského Hradiště, a to jak v Jarošově, tak i v Sadech, Véskách i Míkovicích. Všechny tyto lokality mají jedno společné, a to je skutečnost, že v žádné z nich není vybudovaná veřejná technická a dopravní infrastruktura. Je určitě naivní věřit tomu, že tuto vybudují současní vlastníci pozemků a tím umožní na těchto pozemcích stavět. Nezbývá proto než věřit, že se najde nějaký schopný developer, který do lokality zainvestuje a tím umožní i jejich zástavbu. Pokud to shrnu, tak vhodných lokalit k výstavbě rodinných domů v Uherském Hradišti a jeho místních částech je dostatek, ale pokud v nich nebudou vybudovány inženýrské sítě a komunikace, pak se mi jeví výstavba v těchto lokalitách v nedohlednu.

Pokud by přece jen někdo nebyl v současnosti spokojen se stávající nabídkou bytů na realitním trhu, kde všude se ještě staví či plánuje další bytová výstavba?

Co se týká bytové výstavby, tak si myslím, že ta je na poměry, velikost a vize města Uherské Hradiště, vcelku velkorysá. Konverzí kasáren byly vytvořeny podmínky pro výstavbu bytových domů v dostupné vzdálenosti od centra města a tato lokalita by měla být pro případné zájemce dosti zajímavá. Jaký je ale zájem o již vybudované byty v této lokalitě nebo další bytové domy nebo tzv. polyfunkční domy (domy, kde se prolíná bydlení s podnikatelskými prostorami) nejsem schopen posoudit, neboť o tom informace nemám. V současné době neprobíhá žádná intenzivní výstavba bytových domů, jsou však lokality, kde lze tyto postavit. Namátkou uvedu ulici 28. Října (v místě bývalého OSDAMu), ve Štěpnicích (pokračování výstavby v lokalitě Zahrádky), v bývalých kasárnách, na sídlišti Východ (pokračování výstavby bytových domů tzv. Sluneční terasy) a v úvahu (i když z mého pohledu se jedná o diskutabilní lokalitu) přichází i výstavba bytových domů na Jaktářích.

Většina lidí to nejspíš asi ani nezaregistrovala, ale výstavba bytů je prováděna i v samotném centru města…

Jejich umisťování zde je ale víceméně problematické, neboť ne každý vlastník bytu v takové lokalitě je schopen vzájemně sloučit bydlení v takovém bytě s tím, co se děje v jeho okolí. Tím mám na mysli zvláště zvýšenou hlučnost návštěvníků centra města. Že o takovéto byty není nijak moc velký zájem lze prokázat i tím, že v poslední době povolujeme dost často změny v užívání těchto bytů na provozovny služeb. V zájmu zachování života v centru města je ale nutno otázce udržení „života" a „zalidňování" věnovat zvýšenou pozornost a neustále vytvářet podmínky pro nerušené užívání bytů i v tomto území. O totéž se snaží i stavební úřad v rámci povolování nejen těchto bytů, ale i samotných provozoven, které mohou být zdrojem možné hlučnosti.

Kde v okrese Uherské Hradiště je největší problém s černými stavbami? Včetně oblastí pro rekreaci, chatek a podobně?

Asi nejznámějšími takzvanými černými stavbami jsou objekty, nacházející se v okolí ostrožských jezer. Jsou to stavby rádoby rybářských chatek, jejichž existenci v současnosti řeší příslušný stavební úřad. Jinak ani Uherské Hradiště není ušetřeno problémů s „černými stavbami", snad největší množství jich evidujeme v současnosti v lokalitě mařatických vinohradů. Jejich řešení je dlouhodobá záležitost a mohu konstatovat, že v současnosti řešíme pouze ty stavby, které nám někdo oznámí. Je naivní představa, že každá černá stavba musí být odstraněna. Náš právní systém umožňuje v rámci řízení o dodatečném povolení stavby tyto následně povolit a mohu konstatovat, že takto se stává v 99 procent ne-li ve 100 procentech případů. Nový stavební zákon, který platí od roku 2007 je benevolentnější v rámci povolování tzv. doplňkových staveb na pozemcích rodinných domů. Umožňuje mimo jiné provést bez povolení stavebního úřadu stavby, které slouží k užívání obyvatel rodinných domů, jedná se například o hospodářské budovy, zahradní altány, pergoly atd., Ovšem tyto stavby musí splňovat podmínky dané prováděcí vyhláškou stavebního zákona, především, že se mohou umísťovat ve vzdálenosti minimálně dva metry od společné pozemkové hranice. Právě neznalost takových podmínek a mnohdy i přesvědčení vlastníků pozemku – můj pozemek můj hrad a na něm si můžu postavit, co chci – vede právě k tomu, že tyto černé stavby vznikají neustále. Jejich vyhledávání je v podstatě nemožné, neboť ani správní orgán nemá přístup na soukromý pozemek, pokud tam nejde za účelem nějakého řízení. A proto se o těchto stavbách dozvídáme pouze prostřednictvím sousedů.

A jak je to v takových případech s vyřizováním dodatečného povolení?

Je jak časově, tak i finančně pro stavebníka náročné. Někdy se stává, že náklady na legalizaci černé stavby jsou větší, než vlastní náklady vynaložené na stavbu. Proto apeluji na občany, aby si nedělali zbytečné problémy a pokud mají v úmyslu uskutečnit jakýkoliv stavební záměr jak na své nemovitosti, tak i na svém pozemku, aby se o jeho povolení informovali na příslušném stavebním úřadě. Zde je dostatek zkušených a ochotných pracovníků, kteří poradí, jak postupovat, neboť i v jejich zájmu je předcházet vzniku černých staveb. Řízení o černé stavbě je jak pro úředníka, tak především pro stavebníka časově, psychicky a finančně náročné.

Rostislav Novosad se narodil v roce 1956 a pochází z okresu Přerov. Do Uherského Hradiště přesídlil v roce 1980. Vystudoval VUT Brno, fakultu stavební, obor pozemní stavitelství. Bezprostředně po příchodu na Hradišťsko pracoval na technické pozici v Mesitu, v roce 1986 pak nastoupil na hradišťský stavební úřad, na tehdejší odbor výstavby. Od roku 1992 vykonává funkci vedoucího odboru.