Jsou vysoké teploty velmi nebezpečné také pro zvěř. Kde se v těchto vedrech nejčastěji zdržuje?

Pokud by zvěř neměla možnost úkrytu v lesních porostech a ochlazování ve vodě nebo blátě, mohlo by pro ni být dlouhodobé vystavení přímému slunečnímu záření a teplotám nad 30 stupňů Celsia tak vyčerpávající, že by mohlo dojít i k jejímu úhynu. Instinktivně proto zvěř vyhledává úkryt v mladých lesních, především listnatých, porostech a vodu. V těchto tropických vedrech je také důležité, aby měla spárkatá zvěř dostatek kamenné soli, kterou lesníci a myslivci předkládají zvěři do takzvaných slanisek k lizu.

Vyhýbá se zvěř horku tím, že vychází na pastvu v časných ranních hodinách nebo pozdě v noci?

Stejně jako pro lidi jsou i pro jelení, srnčí, daňčí a černou zvěř, žijící v lesích Chřibů, denní teploty nad 30 stupňů Celsia vyčerpávající. Proti přehřátí se tato spárkatá zvěř brání ochlazováním se v potocích, vodních nádržích nebo kalužích vody a v blátě v takzvaných kalištích. Naštěstí v noci jsou teploty o 10 až 15 stupňů Celsia nižší než ve dne, a proto zvěř ve větší míře vychází na pastvu v nočních hodinách.

Mohou být stále trvající tropická vedra pro zvěř kritická?

Lesní porosty, především listnaté mlaziny a tyčkoviny, fungují jako přírodní klimatizace. Je v nich stín a tím o několik stupňů nižší teplota a vyšší relativní vlhkost. Proto se při tropických vedrech zvěř zdržuje nejčastěji v těchto mladých listnatých porostech. Zatím jsme v lese nenašli žádný uhynulý kus zvěře v důsledku vysokých teplot.

Pohyb lidí v lesích se z roku na rok zvyšuje. Mohou turisté, cyklisté, motorkáři nebo jezdci na koních vyplašit zvěř natolik, že dojde k jejímu vysílení a následnému uhynutí?

Chřiby jsou dnes protkány velmi hustou sítí pěších turistických tras a nově také cyklotras, které umožnila Lesní správa Buchlovice vyznačit na svých lesních cestách, jenž byly vybudovány pro účely lesnického hospodaření, především k odvozu vytěženého dříví z lesa odvozními soupravami. Tyto lesní cesty také stále více využívají k rekreačním vyjížďkám jezdci na koních. Množství lidí, kteří se pohybují především o prázdninách po lesích Chřibů, se tak rok od roku zvyšuje. Možná z nevědomosti jezdí především cykloturisté a jezdci na koních po lesních cestách až do pozdních nočních hodin. Tím zabraňují zvěři nejen ve dne, ale i v noci vycházet z lesních porostů na pastvu. Zvěř je pak nucena stát v mladých lesních porostech a zahánět hlad a žízeň ohryzem a loupáním kůry, především listnatých dřevin. Tím působí zvěř značné finanční škody na těchto mladých lesních porostech. Zmíněné škody zvěří musí navíc uživatelé honiteb vlastníkům lesních porostů hradit. Rušení zvěře znamená nedostatečný příjem potravy a vody, což může mít za následek snížení její fyzické kondice, která může být důvodem úhynu v zimních měsících při velmi nízkých teplotách a za vysoké sněhové pokrývky.

Jsou některé druhy zvěře náchylnější k přehřátí?

Nejodolnější zvěří k velmi vysokým letním teplotám je zvěř srnčí a daňčí. Naopak citlivě na velmi vysoké teploty reaguje zvěř jelení, která také působí největší škody na mladých lesních porostech letním ohryzem a loupáním a také nejvíce vyhledává vodní toky, vodní nádrže nebo kaliště k ochlazení, stejně jako zvěř černá.

Zaznamenal jste úbytek vody v potocích, které se vinou lesem, anebo ve studánkách?

Díky vydatné sněhové pokrývce v zimě, která postupně roztávala až do poloviny dubna a deštivému počasí v měsíci květnu, se doplnily zásoby spodních vod, takže zatím není znatelný úbytek vody ve studánkách. V potocích a vodních nádržích v lesích Chřibů se začíná úbytek vody vlivem výparu a dlouhodobého sucha projevovat. V důsledku sucha již začalo žloutnout a opadávat listí z bříz, lip i starých buků, které také v osluněných porostních stěnách začínají silně prosychat.

Pokud některé vodní zdroje v lese vyschly, stahuje se zvěř k větším a vzdálenějším potokům?

Zatím naštěstí žádné vodní zdroje v chřibských lesích zcela nevyschly, takže se může zvěř v potocích a nádržích, pokud se k nim může nerušeně dostat, napít a zchladit se. Kdyby ale prameny některých potoků vyschly, bude zvěř vyhledávat vodu na jiných místech.

Bojí se zvěř napít vody z lesních studánek, upravených pro potřeby člověka?

Doposud jsem neviděl, že by zvěř pila vodu přímo z pětadvaceti studánek, které Lesní správa Buchlovice pro návštěvníky lesů obnovila v lesích Chřibů. Zvěř pije vodu z potoků nebo kaluží, které se nacházejí v lesních porostech, v nichž má klid a není rušena lidmi.

Může se současné tropické a suché počasí projevit na říji zvěře tím, že se třeba posune?

Na průběhu srnčí říje se současné tropické teploty nijak neprojevily. Srnčí říje právě probíhá, i když více skrytě. Pokud by i v měsíci září bylo tak teplé a suché počasí jako v současné době, mohla by jelení říje začít později, nebo by mohla být tichá.

Mohla by zvěř kvůli nedostatku vláhy a potravy začít více okusovat mladé stromky?

Především jelení zvěř z důvodu neustálého rušení lidmi, ale také v důsledku velmi vysokých teplot, už v mladých lesních listnatých porostech škody ohryzem a loupáním působí. Proto bych chtěl požádat návštěvníky našich chřibských lesů o určitou ohleduplnost vůči zvěři, která spočívá v respektování potravních cyklů jednotlivých druhů spárkaté zvěře. Znamená to omezení rušení zvěře v jejich přirozených stávaništích. Zvěř byla v lesích dříve než lidé a proto je třeba místa jejich života chránit před nadměrným hlukem a rušením lidmi. Ukázněným návštěvníkům lesů Chřibů, kterých je většina, za jejich ohleduplnost vůči zvěři děkuji.

Podceňují někteří myslivci své čtyřnohé miláčky – psy a nedopřejí jim dostatek vody a pobyt v chládku?

Pro skutečné myslivce jsou lovečtí psi pomocníky a současně kamarády. Proto se tak o ně také starají. Neznám případ, že by nechal myslivec svého psa v létě v uzavřeném autě. Naopak v těchto tropických vedrech stále svým čtyřnohým kamarádům předkládají čerstvou vodu a do honitby s nimi vycházejí buď brzy ráno nebo až večer, kdy nejsou teploty tak vysoké.

Která psí plemena mají největší sklon k přehřátí? Jsou to kupříkladu plemena s krátkým čumákem, teriéři nebo mopsi?

Každý pes, pokud by byl vystaven v těchto tropických vedrech přímému slunci, se přehřeje, poněvadž nemá potní žlázy a ochlazuje se pomocí jazyku. Plemena psů s delší hustou srstí tmavé barvy a psi s krátkou mordou (čumákem) jsou proti přehřátí méně odolní. Ale stejně jako lidé jsou i psi různě reagujícími individualitami.

V létě bývají v lesích časté požáry lesních porostů. Aby ani k jednomu z nich v těchto dnech nemuseli hasiči vyjíždět, na co by návštěvníci lesů měli zvláště dbát?

Podle lesního zákona č.289/1995 Sb. v platném znění je v lesích zakázáno kouření, rozdělávání a udržování otevřených ohňů. Rozdělávání a udržování otevřených ohňů je podle lesního zákona zakázáno také ve vzdálenosti do padesáti metrů od okraje lesa. Aby nezničili práci generací lesníků v lesích Chřibů a sobě místo k rekreaci a odpočinku, měli by všichni návštěvníci lesů zákaz kouření a rozdělávání ohně v lesích a do 50ti metrů od lesa dodržovat.

Jsou podle vás turisté a organizátoři letních táborů ukázněnější než v minulých letech?

V rámci protipožárních hlídek jsme postupně navštívili všechny letní stanové tábory v lesích Lesní správy Buchlovice a zkontrolovali jsme, zda dodržují zákaz rozdělávání otevřených ohňů v lesích a do padesáti metrů od lesa. Ve všech navštívených táborech měli kuchyně se sporáky opatřenými lapači jisker. Současně upozorňujeme návštěvníky lesů na zvýšené riziko lesních požárů. Zatím jsme se s neukázněnými návštěvníky lesa v letošním roce nesetkali. Za to jim patří poděkování.

Došlo přes značné sucho v průběhu letošního léta k nějakému požáru v lesích Chřibů?

Díky ukázněnosti všech návštěvníků lesů Chřibů nedošlo do současné doby k žádnému lesnímu požáru. Jako prevenci o sobotách a nedělích držíme ochrannou službu jako protipožární hlídku. Navíc bylo o dvou posledních víkendech prováděno nad lesy Chřibů letecké hasičské hlídkování.