Nemuseli se bát, vždyť v covidové ambulanci na plicním oddělení pavilonu číslo 20 mají službu sestry, které jsou dobře naladěny a jejich situaci chápou.

„Sundejte si roušku, podíváme se na to,“ usmívá se za chvilku mladá sestřička na šestačtyřicetiletého muže.

„Kolik se ve Zlíně denně provedete odběrů?“ zajímá mě.

„Včera jich bylo včetně drive-in kolem 1200,“ informují mne usměvavé sestry.

Dobrá nálada panuje i na na druhé straně pavilonu na plicním oddělení. Zde si vrchní setra Kateřina Paličková nachází vzácný čas na popovídání u šálku kávy. Dozvídám se, jak vznikají nová covidová místa, kde jsou pacienti s touto nákazou v případě potřeby umístěni.

„K dnešnímu dni je na těchto lůžkách umístěno kolem 141 covid pozitivních pacientů,“ vyčíslila.

Covidová místa vznikají podle potřeby

Podle ní tato místa vznikají, téměř ze dne na den, v souvislost s vývojem nákazy. Poslední covid lůžka byly vyhrazeny na nedalekém geriatrickém oddělení, tedy v pavilonech s číslem 16. a 17., kde je hospitalizována padesátka pacientů. Ve většině případů se jedná o seniory.

„Ale u nás na oddělení máme i osmdesátiletého a devadesátiletého pacienta,“ připomíná Kateřina Paličková s tím, že covidová lůžka se v baťovce rychle plní.

„O víkendu byla sedmá etáž interny vyhrazena pro tyto pacienty a bylo vytvořeno třicet lůžek. Do konce víkendu byla všechna tato lůžka již obsazena,“ představila situaci. Sama musí řešit komplikace, protože nemoc se nevyhýbá ani zaměstnancům nemocnice.

„V tuto chvíli mám šest nakažených sester, nejsme velké oddělení, proto je to pro nás hodně, takže jsem musela posílit personální stav o sestry například z jiných oddělení nebo z některých našich ambulancí,“ vysvětlila Kateřina Paličková.

Podle ní ale i tak vládne na jejich oddělení dobrá nálada.

„Sestry jsou skvělé, nevymlouvají se, jdou do toho. Myslím, že si pomáháme všichni, ze všech oddělení, všichni jsou úžasní a postavili se k tomu čelem,“ ocenila vrchní sestra Paličková nasazení a obětavost nejen lékařů a sester na plicním oddělení, ale pracovníků celé KNTB.

Strach z nákazy? Ne, spíš respekt

„A máte tady strach z nákazy?“ ptám se nakonec našeho rozhovoru.

„Spíš máme respekt, přáli bychom si, aby pozitivních pacientů ubývalo, ale víme, že vlna přijde, že nás ten vrchol teprve čeká,“ odpověděla.

Zcela odlišná nálada panuje na oddělení ARIM I. - Oddělení anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny. Vážnost stavu pacientů, kteří jsou zde odkázáni na plicní ventilaci, nenechává nikoho na pochybách, že se zde doslova svádí boj o jejich život. Ať jsou, či ne, pozitivní na covid-19.

Hned v zádveří tohoto oddělení proto dostávám nejen ochranný plášť, ale i má rouška je nahrazena zcela novým respirátorem. A i když se ve středu slunce snaží nahradit svůj deficit z posledních dní, panuje zde přítmí a klid.

V jedné z místností vévodí dva nové ventilátory, které vrchní sestra ARIM Terezie Koníčková právě od dodavatele přijímá.

„Pacienti u nás jsou v kritickém stavu, jsou ohroženi na svém životě. Jsou napojeni na umělé plicní ventilaci a jsou odkázáni zcela na péči ošetřovatelského a lékařského personálu,“ uvádí v úvodu našeho krátkého rozhovoru.

Podle ní právě v tuto chvíli zde mají celkem sedm pacientů, z toho pět pozitivních na covid-19, dalšího jim mají za pár okamžiků přivézt.

Péče o necovidové pacienty funguje

Terezie Koníčková mi připomíná, že se zde musí starat i o „necovidové pacienty, že péče o ně běží dál. Jde o pacienty, kteří s úrazy, srdečními příhodami a dalšími život ohrožující stavy.

Celkem je zde místo pro jedenáct pacientů v ohrožení života, ti další jsou hospitalizováni na oddělení ARIM II., kde je nyní z deseti lůžek pět obsazeno covidovými pacienty na umělé plicní ventilaci a jedna pacientka po operaci je zde v karanténě

„Jde o druhou resuscitační stanici, kde jsou pacienti se stejnými stavy jako tady,“ připomněla Terezie Koníčková.

Ale to už musím odejít, proto můj plášť i respirátor mizí v určeném zařízení a já se vydávám na cestu zpět. Na tu dostávám radu od zdravotníků nemocnice: Lidé by neměli opomíjet z obavy z nákazy svá vyšetření v ambulancích, měli by dbát o prevenci.

Měli by mít přísun vitamínů, pokud možno sportovat, dodržovat životosprávu a hlavně: nebát se nákazy i když respekt z ní by měli mít.

A nakonec – udržet si dobrou náladu. Vždyť ta jim v boji s nemocemi může také pomoci.