„Moje nohy už ušly 87 tisíc anglických mil, což je asi sto čtyřicet tisíc kilometrů. A to nejen přes Chřiby, ale také přes pohoří Karpat v Rumunsku, v hory v Bulharsku, Kavkazu či Vysoké Tatry na Slovensku,“ spíše konstatuje, než se chlubí Staroměšťan, který v produktivním věku pracoval v Pragovce a v Letu Kunovice. Jedním dechem dodá, že jeho velká vášeň pro fotografování při pěší turistice, cykloturistice a horolezectví byla mezi jeho kamarády pověstná. 

S otáčkami hodinových rafií běží čas a Vojtěch Rosůlek, nejstarší turista na Slovácku, ve Zlínském kraji a snad i v Česku zjišťuje, že se blíží 16. únor a s ním jeho pětadevadesátiny. „Fotografování, turistika, jízda na kole a horolezectví jsou tím nejkrásnějším, co mě mohlo v životě potkat. Pro mě bylo po víc než půl století úžasné zachytit na černobílý film krásy Chřibů a pracovat při tom se stařičkým fotoaparátem Ikonta Zeis s detailem,“ svěřuje se Vojtěch Rosůlek. Smutný je z toho, že už několik let je problémem sehnat klasický černobílý film, ale i fotopapíry, ustalovače a vývojky.

„Dnes amatérští fotografové nevědí, jak udělat kompozici, co je to clona, jak vyvolat černobílý nebo barevný film, či jak zhotovit v domácí fotokomoře fotografie. Dnes lidé pořizují fotky mobilními telefony nebo chytrými telefony. Jeden z nich, Canon, používám už pár roků k pořizování fotek i já,“ svěřuje se s úsměvem Vojtěch Rosůlek. V ruce třímá historický fotoaparát Ikonta Zeis, který v roce 1954 pořídil za měsíční výplatu, tedy 1200 korun. 

Ačkoliv pan Rosůlek pořídil tisíce černobílých fotografií, které má pečlivě roztříděné a uložené, je si vědom, že navzdory svému věku i zdravotnímu stavu některá místa v Chřibech už nikdy objektivem svého fotoaparátu nezachytí. Je si dobře vědom, že za jeden život, byť ten jeho je přece jenom o něco delší než průměrný život českého člověka, se všechno stihnout nedá. Přesto se ale věkem sžírat nenechá. Využívá každé turistické akce v regionu, aby na ni zavítal, pozdravil se se svými kamarády, turisty i horolezci.

„Těší mě, že už je v prodeji osmnáctý ročník kalendáře s názvem Chřiby 2018, které vydal Klub Českých turistů Uherské Hradiště. V těch kalendářích jsou černobílé snímky, které jsem v Chřibech od roku 1942 pořídil. Některé objekty už tam ani nejpozornější turista nenajde, také ta či ona lokalita se změnila k nepoznání,“ připouští tvůrce dnes už sběratelských kalendářů s názvem Chřiby.