„Naše průvodkyně seznámily návštěvníky s tradičními zvyky a zvykoslovnými předměty, které k vánočnímu času, tedy od Štědrého dne až do svátku Tří králů v minulosti, kdy ještě nebyla televize, neodlučitelně patřily. Lidé se mohli potěšit postavami Tří králů zpívajících koledy, ale také obchůzkou tajemných koledníků s pastýřem ze souboru Dolinečka Staré Město,“ uvedl ředitel Parku Rochus Jan Blahůšek.

Rodiny s dětmi se mohly vydat na vánočně laděnou procházku interiéry usedlostí z Boršic, Veletin, stodoly z Břestku až po tučapské historické stavení s vinným sklepem, kde dospělí mohli ochutnat mladé víno nebo i svařené z Vinařství Medek. V nadzemním podlaží domku si zejména děti pochutnávaly na vánočním cukroví a připravena tam pro ně byla i dílnička.

Ve veletinském domku z konce 19. století, nad jehož postaru prostřeným štědrovečerně stolem, svázaným řetězem, visel ze stropu vánoční stromek, ozdobený oříšky, medovými perníčky nebo jablečnými křížalami, se návštěvníci dozvěděli od průvodkyň, Martiny Čechmánkové a Moniky Němcové, jak bývala prostřena štědrovečerní tabule na přelomu 19. a 20. století.

V usedlosti z Boršic mohli lidé nahlédnout také do budoucna, a to pomocí překrojeného jablka, ořechových skořápek se svíčkou plovoucích po vodě nebo lití olova do studené vody. „Zvyk lití olova je spojen s věštbou věcí budoucích. Naši předkové k tavení olova používali běžnou naběračku. Lít olovo je třeba velmi opatrně, ne z velké výšky. Zejména děti by si měly dát pozor na nebezpečné výpary. Při odlévání je třeba se na práci soustředit. Dospělí by neměli nechávat děti u této činnosti v žádném případě samotné,“ upozornil Jakub Němec z Mařatic, který olovo před zraky diváků odléval.

Děti i dospělí si mohli vyzkoušet vyrobit svíčku z včelího vosku, nebo se podívat, jak se na rozpálené plotně sporáku ve dvou historických formách pečou vánoční oplatky. Jimi se kdysi štědrovečerní večeře zahajovala a někde zahajuje dodnes.