Ve Slováckém muzeu voněly báleše a amolety

V jeho budově ve Smetanových sadech nebyla v rámci cyklu Tvoříme v muzeu protagonistkou jen jedna teta ze Starého Města, ale hned dvě. Vlasta Kasardová s Marií Hrabcovou. Při smažení bálešů a lívanců se otáčela vedoucí etnografického oddělení muzea Marta Kondrová. Z tvůrkyň bálešů a amolet vyzařovalo charisma kuchařských osobností, které umějí připravit sladká jídla, jenž bývala a dodnes jsou nejen v čase půstu kulinářskými lahůdkami. Před zraky žen i mužů, kteří se chtěli něčemu novému přiučit, připravovaly kuchařky báleše z kynutého těsta naplněné povidly a posypané mákem a cukrem, ale také lívance či lévance, jak se tyto dobroty krajově nazývají.

„Dnes tu mimo jiné připravuji staroměstské báleše z kynutého těsta, do něhož se přidávají vaječné žloutky a trocha oleje. Báleše se mohou plnit povidly, nebo po upečení je jimi pomazat, posypat mákem a cukrem. Staří lidé je kdysi dělávali bez povidlové náplně," poodhalila výrobu bálešů Staroměšťanka Marie Hrabcová.„Já dělám beleše z řídkého kynutého těsta a smažím je na lívanečníku nebo na větší pánvi, stejně jako palačinky nebo amolety. Ty ale dělám z litého nekynutého těsta, pomažu je povidly, marmeládou nebo kysanou smetanou s cukrem a děti se po jejich snědení olizují až za ušima," svěřila se Jindřiška Koukalová z Kunovic.

„Zrovna včera jsem připravovala k obědu báleše, které od dětství miluji. Dělala jsem je podle receptu mé babičky z kynutého těsta a bez tuku, ale přidala do něj nastrouhané brambory. Po upečení na plotýnce elektrického sporáku jsem je potřela sádlem, povidly a posypala mletými ořechy s cukrem," nechala se slyšet Jana Zahradníková z Hradiště. Dala k dobru, že babička pekla báleše na tálu, posypala je moučkovým cukrem, někdy je zase potřela Vlasta Kasardová a Marie Hrabcová zavařeninami nebo tvarohem. Prostě jiný kraj, jiný mrav.

Co návštěvníci nepodchytili v kurzu od kuchařek, to si domů odnesli v postních receptářích, vydaných kolektivem etnografického oddělení.