Jeho hlavní budova ve Smetanových sadech byla provoněna trnkovou, klobáskovou a salátovou omáčkou. Před zraky návštěvníků je připravovaly etnografky muzea Romana Habartová a Marta Kondrová spolu s Boženou Staškovou z Kunovic. Vyzařovalo z nich charisma skutečných kuchařských osobností, které umějí vařit a ovládat kulinářské schopnosti. Na nic si před návštěvníky nehrály, usmívaly se, nekritizovaly, když se některé ženě, jenž našla odvahu si něco sama vyzkoušet, ale ten či onen postup při přípravě omáčky se jí nepovedl.

„Dnes vaříme jídla, která kdysi patřila v lidové kuchyni k levným a jednoduchým pokrmům, patřícím do období letnic. Nové zeleniny ještě moc nebylo a zásoby z domácích zabijaček pomalu docházely. Protože to bylo velmi chudé období, vařily ženy velice rozumně a hospodárně," vysvětlila etnografka Romana Habartová, proč se v lidové kuchyni vařily ve všední dny omáčky mnohdy bez masa, jen s krajancem, knedlíkem nebo bramborovými noky či šlíšky.

„Proto jsme pro dnešní tvořivý program vybrali obyčejnou salátovou omáčku, po Kunovicku řečeno sauátovú nebo taky húpú. Je vzpomínkou nejen na mládí mé, ale hlavně našich maminek a babiček," svěřila se Habartová. S pousmáním dodala, že salát na omáčky vařené v muzeu musela jít koupit na první selský trh v Uherském Hradišti, protože v obchodech nebyl k sehnání. Salátovou omáčku vařila ve svých patnácti letech a její dvanáctiletá dcera ji už také umí uvařit. Jak by ne, vždyť je z Kunovic.

„Kunovice byly v pěstování salátu velmocí. O kunovických ženách se říkávalo, že jsou se salátem na trhu až Marsu," řekla s šibalským úsměvem Romana Habartová. V muzeu se však nevařila omáčka jen z čerstvého hlávkového salátu, ale také z vařených trnek (povidel), k níž je vhodné uzené maso, nebo také z klobásek, které zbudou v domácnostech z domácí zabijačky. K ní se nejvíce hodí jednoduché hrnkové knedlíky, které se v muzeu mohli návštěvníci také naučit vařit.

„Jsem ráda, že jsem se dnes měla možnost naučit vařit omáčky a hrnkové knedlíky, o nichž jsem neměla ani potuchy," nechala se slyšet Jana Nováková ze Starého Města. „Díky etnografkám Slováckého muzea a paní Staškové za to, že měly chuť a energii předat dál něco ze svého kuchařského umění. Za několik tvořivých sobot jsem se v muzeu leccos naučila," dala nepokrytě najevo Hradišťanka Jindřiška. Obě ženy přiznaly, že vyrostly na prefabrikovaných polotovarech. Místo toho, aby doma vařily podle receptů svých maminek a babiček, využívají polotovary ve svých domácnostech dodnes.

Ti, kteří si při předváděčce předsevzali, že si doma nějakou levnou omáčku zkusí uvařit sami, si domů odnášeli malý omáčkový receptář.

Recept na sauátovú omáčku z Kunovic

Do hrnce vložíme větší hrst sádla nebo 1 dcl oleje, pět lžic hladké mouky, uděláme světlý bešamel (jíšku), přidáme vlažnou vodu a rozředíme do požadované hustoty dle vlastní obliby. Přidáme lžičku octa, osolíme, aby jíška byla sytější a výraznější. Omytý hlávkový salát natrháme na menší kusy a vmícháme do bešamelu, aby se jím listy obalily. Zalijeme studenou smetanou, na vaření nebo kysanou. Podáváme bez masa, s krajancem nebo hrnkovým knedlíkem.