V obci totiž mají problémy s vysokou hladinou spodní vody.

„Ve sklepě míváme i deset centimetrů vody. Není to sice permanentní, ale poměrně časté, takže je rozhodně vyloučeno, abychom tam mohli něco skladovat. Už jsme si na to pomalu zvykli, situace je to ale nepříjemná, protože sklepy jsou nepoužitelné,“ krčí rameny dvaadvacetiletý Kněžpolan Antonín Žmola.

Podle starosty obce Petra Knota je tíživá situace způsobena nejen vysokou srážlivostí, ale i snížením odběru z kněžpolského zdroje životadárné tekutiny. „Slovácké vodárny a kanalizace čerpají vodu z Kněžpolského lesa v menším množství, než v minulých letech. Myslím si, že je to velmi podstatný faktor, který ovlivňuje vysokou hladinu spodní vody,“ prohlásil starosta. Ten proto plánuje s vodárnami vyjednávat. „Rozhodně budeme zjišťovat, jaké jsou možnosti navýšení odběru vody z Kněžpole,“ dodal Knot.

Jeho naděje jsou však zřejmě plané. Vodárny se v nejbližší době navýšit odběr z kněžpolského zdroje nechystají. „Spotřeba vody z vodovodu rok od roku klesá. Nevidím tedy důvod, proč bychom jí měli vyrábět více,“ odvětil striktně ředitel Slováckých vodáren a kanalizací Lubomír Trachtulec.

Nabízí se ještě varianta, že případný navýšený odběr z Kněžpole by se kompenzoval sníženým čerpáním z vodárenského jezera v Ostrožské Nové Vsi, ani to prý ale není možné. „Voda z kněžpolského prameniště vykazuje vysoký obsah síranů. Musíme ji proto ředit s tou novoveskou, abychom se ve výsledné směsi dostali pod povolený limit 250 miligramů na litr,“ vysvětlil pomocí jednoduchých počtů Trachtulec.

Kněžpolané si tak zřejmě své plodiny ve sklepě v nejbližší době neuskladní. „Rozhodně nemáme povinnost čerpat odněkud více vody, aby se tam snížila spodní hladina. Navíc pokud si dobře pamatuji, v devadesátých letech si tamní obyvatelé stěžovali, že jim kvůli snížené hladině praskají domy. Teď jim zase vadí, že se čerpá málo. Tak tedy nevím, co vlastně chtějí,“ uzavřel ředitel vodáren Trachtulec.