Zdejší tavicí pánve, umístěné v obrovské peci, jsou na konci životnosti a právě dnes budou vyměněny za nové. To vše ručně, jelikož stará podsklepená budova neumožňuje použití těžké techniky.

Do vyhřáté haly vcházíme právě ve chvíli, kdy skláři začínají s bouráním šamotového bednění hlavního otvoru. Muži do něj zaráží pomocí velkých kladiv obrovské železné tyče. Kolem hlav mají omotané šátky a i přes teplo jsou oblečení do několik vrstev, aby dokázali vydržet mohutný žár pece.

„Počkejte, až to chlapi vybourají, uvnitř je asi 1250 stupňů“ upozorňuje personální ředitel firmy Jan Vaněk, který nás doprovází.

Uplyne asi 20 minut a zídka je pryč. Teplota kolem znatelně stoupla, skláři mají rozpálené obličeje a po tváři jim tečou krůpěje potu. Ochranné kryty, které mají na hlavách, jsou od velkého žáru celé pokroucené.

Nyní přichází na řadu vyvážení osmi šamotových pánví. Poklop na peci se zvedne nahoru a já vidím doběla rozžhavený vnitřek pece. „Pojďme, pojďme,” ozve se halou.

Šest mužů, mezi kterými je i samotný ředitel skláren Marek Mikláš, vzápětí vší silou najíždí s dlouhým povozem do pece a zarazí jej pod první pánev, která váží asi půl tuny.

Další skláři dlouhými tyčemi nadzvedávají pánev, aby šla snáze podebrat. Když se to podaří, opatrně ji vyvážejí ven.

„Šlo to snadno, minule byla pánev přitavená,” pochvaluje si jeden ze sklářů.

Všichni si musí počínat nanejvýš opatrně. Jakákoliv chyba při převozu rozpálené pánve může mít katastrofální následky. Skláři jsou však zkušení a úspěšně ji dostanou k rampě, kde ji vozík odváží na vychladnutí.

„Zcela vychladnou asi za čtyři dny, poté buď samy prasknou, nebo je rozbijeme a materiál zlikvidujeme,“ popisuje osud pánví Vaněk.

Do prázdné pece ještě dnes skláři umístí nové pánve, které se právě temperují v sousední peci na 1000 stupňů. Až práci dokončí, budou mít v Květné zase na půl roku vystaráno.

Moravské sklárny v Květné patří mezi nejdéle fungující sklárny v České republice a jedny z nejstarších v Evropě. Byly založeny v roce 1794 knížetem Lichtensteinem.

Nyní jsou součástí společnosti Crystalite Bohemia, která provozuje i sklárnu ve Světlé nad Sázavou.

Autor: Matěj Maděra