Restaurování varhan bylo dokončeno v listopadu. Základním cílem obnovy asi 170 let starého nástroje bylo komplexní scelení varhan v duchu jejich původního stavitele, varhanáře Antonína Salingera.

Potřeba obnovy varhan byla známa již několik let. Varhany již vykazovaly řadu funkčních i estetických vad, proto byly vloni rozebrány z důvodu restaurátorského průzkumu.

„Průzkum varhanního nástroje i varhanní skříně byl podkladem pro vypracování restaurátorských záměrů. K jejich schválení orgánem státní památkové péče došlo v loňském roce,“ informoval mluvčí uherskohradišťské radnice Jan Pášma.

Útvar městského architekta mohl následně v prosinci 2021 zadat veřejnou zakázku na restaurování této památky.

„U záměru restaurování varhan se nejednalo pouze o odstranění vad, ale o zachování nástroje a o jeho celkovou obnovu. To je pro město velmi cenné, protože takový doklad historie, jako jsou varhany, má pro budoucnost mnohem větší hodnotu, než je ta vyčíslitelná penězi. Doufáme, že obnovený nástroj bude další desítky let dobře sloužit a že bude lidem přinášet radost a povznášející pocit, kdykoliv zaslechnou jeho majestátní tóny,“ uvedla místostarostka města Pavlína Jagošová.

Práci provedl zkušený varhanář a restaurátor Petr Stehlík z Hodonína. Navíc spolupracoval s restaurátorem Dušanem Rohlíkem, který se postaral o dřevěnou varhanní skříň. Varhany v mařatickém kostele patří k těm menším, mají celkem 315 píšťal, největší z nich má objem přibližně 7 litrů. Náklady na restaurování byly téměř dva miliony korun.

Varhany jsou movitou kulturní památkou, umístěnou do kostela při jeho obnově v letech 1850 až 1858. Jejich autorem je zdounský varhanář Antonín Salinger a zdejší varhany jsou zřejmě poslední dochované z jeho dílny. Podle donátorské desky umístěné na zdi kostela proběhla v roce 1933 díky rodině Stanclově rekonstrukce nástroje. Další technické prvky byly měněny v závěru 20. století. Varhany byly v letošním roce uvedeny do funkčního stavu s přispěním dotace z Programu na podporu stavební obnovy a restaurování kulturních památek a památek místního významu Zlínského kraje ve výši 300 tisíc korun.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie, jehož vznik se datuje mezi léty mezi léty 1610-1614, a který tvoří dominantu městského hřbitova, je hodnotnou, pozdně renesanční stavbou s raně barokními formami.