Kastelán Rostislav Jošek se svou rodinou stráví na hradě Buchlově již deváté Vánoce, ty jsou podle něj vždy hektické a náročné. Na vánoční úklid se vrhá s předstihem, hrad je zazimovaný a připravený na zimní spánek už od poloviny prosince. „Kromě umístění tradičních dárků pro hradní strašidla do horního hradu nikdo nechodí a hrad v klidu spí," upozorňuje Jošek, že nezapomíná ani na nadpřirozené bytosti.

Jakmile jsou strašidla utišena, můžou začít přípravy, ani ne tak na Štědrý den, jako spíše na Štěpána, kdy na hrad každoročně zavítají stovky lidí. Na Štěpána na Buchlově otevřená brána. „Na Štědrý den si vzpomeneme, že bychom už asi měli sehnat stromek, kapra – letos ho chytnu asi v hradní studni – dárky a mít napečené cukroví," líčí obrázek hradních svátků kastelán. A shon pokračuje. Na Boží hod musí stihnout navštívit příbuzné a pak honem chystat zabíjačkové speciality na Štěpánskou. „To trvá až do rána. A pak už hurá ke kotli a vydávat polévku, čajík z Lípy Neviny, sledovat živý Betlém a zpívat koledy," vypráví Jošek s úsměvem. I přes náročnost a kupu povinností si to hradní rodina užívá. „Máme to rádi, a proto to vůbec děláme," dodává.

Čas si Joškovi najdou ale i na společné chvíle nesoucí se v alespoň relativním klidu. A nebyly by to ty pravé Vánoce, kdyby je neprovázali s tradičními zvyky, i s těmi speciálně hradními. Kromě lití olova a hledání červíků, vlastně hvězdiček, v jablkách si přidali jednu tradici navíc. „Vždy večer chodíme na hradní věž. Z té pozorujeme, zda se betlémská hvězda opravdu objeví. A když ne, zapějeme koledu. Pak na náš zpěv odpoví okolní les – většinou mývalovci kuní hrající na banjo, k tomu teskně vyjí vlci a maskovaní myslivci," směje se Jošek. „Prostě vánoční atmosféra s nočně osvětleným krajem Slovácka jak má být," říká spokojeně.

Krušnější časy však nastávají, když napadne sníh. Kouzelný ráz zasněženého Buchlova doprovází odhrnování sněhu a norování cestiček přes most k bráně a zpět. A když se zima pochlapí, tak by mohli odhrnovat donekonečna. „Taky musíme trochu předvídat, kolik sněhu napadne. Tedy jestli se musíme zásobit potravinami jako polárníci na dalekém severu, či stačí vyrazit svižným tempem v pohorkách něco ulovit," zvesela popisuje život na zimním hradě Jošek a podotýká, že Ježíšek si naštěstí cestu zatím vždy našel. „A to i v blátě."

Ať už na sněhu, či v posledních letech častěji na blátě, život na hradě se nezastavuje ani s příchodem zimy. „Hodokvasy, rytířské klání, prohánění poddaných a jiné radovánky – ty probíhají pořád," popisuje bohatý hradní život kastelán Jošek vraceje se zpět do práce. Na blížící se Štěpánskou je potřeba zařídit ještě spoustu věcí.

Andrea Gabrielová