„Počátek padesátých let minulého století byl nejtěžším a nejkrušnějším pro tehdejší mladé muže. Vláda tenkrát uzákonila vytvoření takzvaných Pomocných technických praporů, které měly pozdvihnout národní hospodářství při nedostatku pracovních sil především v rudných dolech a v nebezpečných vojenských staveništích," vzal si úvodní slovo člen výboru svazu PTP Jan Bednář. Sám pak popisoval své zkušenosti se službou v jednotkách PTP. „Výdobytky socialismu postihly i mne, když jsem v roce 1950 narukoval do jednotek PTP. Tam jsem po dvou letech skončil pouze pod podmínkou, že se zavazuji pracovat další tři roky v hlubinných dolech. Tak jsem musel každodenně dojíždět z Velehradu do Přerova, až do roku 1954, kdy na nátlak ze zahraničí byli tehdejší mocipáni donucení PTP ukončit," poznamenal Jan Bednář.

Odhalený památník byl vystaven za pomocí finančního daru brodského podnikatele a zastupitele Petra Bilavčíka. I on má s PTP rodinné zkušenosti, neboť jeho otec byl jedním z nich. „Už v mládí, když jsem doma položil otázku, tati, u čeho si sloužil, dostal jsem zajímavou odpověď. Lopata a krumpáč. Právě tato vzpomínka vedla mne i Karla Táborského k vytvoření památníku jednotkám PTP. Bohužel se za nějaký čas už nebude koho ptát, co bylo PTP a co obnášelo být v těchto praporech. Doufám tak, že alespoň tento památník zaručí, že se na ně nikdy nezapomene," dodal Petr Bilavčík.