Pro odtržení hlasovalo 445, proti pak 611 Jarošovanů. Aby přitom došlo k osamostatnění Jarošova, musela by pro tuto variantu hlasovat nadpoloviční většina všech oprávněných voličů, tedy alespoň 954 lidí.

Starosta Uherského Hradiště Květoslav Tichavský těsně po zveřejnění výsledků projevil radost, že dle jeho slov zvítězil zdravý rozum. „Snažili jsme se občany poctivě informovat a nedělat žádnou agresivní kampaň," uvedl Tichavský. Přesto však město chce z konání referenda vyvodit jisté důsledky, zaměří se především na lepší komunikaci s obyvateli Jarošova.

Zmocněnec přípravného výboru Stanislav Juriga, který před referendem očekával těsný výsledek, byl výsledkem zklamaný. „Hlavně z přístupu lidí k celé záležitosti. Každý nadává, ale když dostane šanci, registrujeme účast 56 procent. To je špatné," prohlásil.

Stoupenci odtržení se snažili obyvatele přesvědčit na veřejných setkáních, letáky a billboardy, jimiž je zvali k referendu. Argumentovali tím, že Jarošov na tom nemůže být po osamostatnění hůř než nyní. Kdyby se podle Jurigy město o Jarošov lépe staralo, nikdo by odtržení nechtěl.

Uherskohradišťská radnice ale upozorňovala na to, že na odtržení by prodělaly obě strany. Město by přišlo na daňových příjmech asi o 28 milionů korun, do Jarošova by ale šlo jen 18 milionů. Vznikla by další administrativa, lidé mohli přijít o městskou policii a veřejnou dopravu.

Výsledky město vyhlásilo v noci na neděli, lidé na ně okamžitě reagovali také na internetových sociálních sítích. „Blahopřeji zodpovědným a rozumným občanům Jarošova k jejich rozhodnutí. Přál jsem si, aby i nadále s námi byli spojeni. Vždyť pro nás Hradišťáky jsou stejně naši," napsal na facebooku známý hradišťský kouzelník Jiří Hadaš.

Ve Zlínském kraji není referendum o odtržení městské části výjimečné. V dubnu voliči rozhodli o osamostatnění Krhové a Poličné, jež byly součástí Valašského Meziříčí. Od krajského Zlína se zase odtrhla část Želechovice nad Dřevnicí, samostatná obec vznikla v lednu 2009.

Jarošovský Stanislav Juriga: Lidé nemají zájem o veřejné dění

Osm měsíců práce obětoval zmocněnec jarošovského přípravného výboru Stanislav Juriga přípravě na sobotní referendum. Schůze, diskuze, propagační materiály. Jeho snaha k odtržení Jarošova od Uherského Hradiště nevedla. „Nebudu kvůli tomu chodit kanály," řekl Slováckému deníku.

Pane Jurigo, když se nyní ohlédnete za tímto neúspěchem, mohl přípravný výbor udělat ještě něco více, aby přesvědčil o své myšlence dostatečný počet voličů?

Mohli jsme pro to udělat víc. Ale to víte, po bitvě je každý generál. Proti odtržení hlasovalo skutečně mnoho lidí ze sídliště. Sám jsem v paneláku asi deset let bydlel, takže panelákové lidi dobře znám. Často neznají ani své sousedy, jen zavřou dveře od chodby, a co se děje za nimi, je vůbec nezajímá. Hlavně když mají doma teploučko. Proto jsem zprvu uvažoval nad návštěvami různých schůzí vlastníků bytových jednotek, abych jim problém ohledně osamostatnění vysvětlil, ale nakonec z toho sešlo.

Myslíte si, že i z vašeho pohledu neúspěšné referendum donutí hradišťskou radnici se o Jarošov více zajímat?

Rozhodně nedonutí. Právě naopak. Město pro Jarošov doteď nic neudělalo, tak proč by to mělo činit nyní, když mu zdejší obyvatelé vyjádřili takovou podporu?

Nelitujete tedy mnohaměsíčních příprav, které přišly nazmar?

Nelituji ničeho, co jsem v životě udělal. Referentum mě utvrdilo v tom, že lidé dnes nemají zájem o dění kdekoliv, jakkoliv, v čemkoliv. Všichni nadávají na politiky nebo zdražování, ale když s tím mohou něco udělat, jsou neteční. Před referendem jsem říkal, že šance vidím padesát na padesát. Voliči se rozhodli trochu jinak a já to respektuji. Nebudu kvůli tomu chodit kanály, ale naopak, se vztyčenou hlavou. Vždyť jsem bojoval proti křivdě, i když to byla bitva nakonec prohraná.