Starší a mladší stárek, Vít Uhlíř s Adamem Suchánkem, kteří hodové chase kralovali a neomezenou moc nad ní měli, přivedli za doprovodu dechové hudby Stříbrňanky do multifukčního areálu Základní školy Polešovice 250 krojovaných dětí a dospělých, jejichž vystoupení si nenechalo ujít na 1200 Polešovanů a jejich hostů z okolních vesnic.

Nejdůležitějším aktem na pódiu v multifunkčním areálu bylo vyvolání stárků svých protějšků stárek, starší Mariky Jančíkové a mladší Dominiky Ottové, písničkou Tluču, tluču, otevřete, nechal sem klobouček u děvčete.

Děvče spalo, já taky spal, gdosi ně klobouček z hlavičky vzal. Stárky stárkům odpověděly: „Nevzal, nevzal, můj stárečku, visí tam v komůrce na hřebíčku…“

U stárek byla uschována práva, která za bujarého juchání mužské chasy a potleskem diváků stárky svým stárkům předaly a nasadily jim na hlavu nazdobené klobouky s vysokým rozmarýnem a s dvěma velkými kosárky.

„Vítám vás stárci, aj chaso velice, přijímám pozvání k hodovej muzice. Za zvolení stárkové vám děkuju, zříkat se ho nebudu. Tobě stárku, dávám do opatrování právo, dej pozor, aby se do špatných ruk nedostalo,“ trefně vystihla situaci starší stárka Marika Jančíková, energetička ve firmě E.ON, která ještě studuje v Uherském v Hradišti na Univerzitě Tomáše Bati.

Starší stárek ji ujistil, že právo, atribut hodů, chasa uhlídá a na její zdraví si s vládci chasy připil dobrým polešovickým vínem.

„Už v roce 1900 bylo v Polešovicích zadokumentováno právo ve tvaru čtyřúhelníku, které tu stárci nosí dodnes. Je to základní insignie, ve které je identifikace mužství a ženství. U nás je to praporec, který vypadá jako vojenský štít, v němž je z druhé strany šavle. Štít a šavle jsou prvky mužství, protože muži se museli postarat o záchranu svého rodu,“ začala přibližovat polešovické hodové právo Romana Habartová, rodačka z Polešovic, etnografka a vedoucí odboru kultury a památkové péče Zlínského kraje.

Dodala, že celý štít práva je vyzdoben kvítím a zelení, která jako prvek provází celé roční zvykosloví. Nahoře práva je věneček panenství dívky a panenské jablíčko. Práva, jako hodové atributy, se podle Romany Habartové v Polešovicích trochu odlišují od některých hodových práv na Slovácku.

Polešovickým hodům vládlo slunečné a teplé počasí, ale i bohatý kulturní program. Krev v žilách v něm divákům rozproudili děti z mateřinky, žáci základní školy, ženský pěvecký sbor Drmolice, lajblisté, hodová chasa a dívčí pěvecký sbor Florijánky, v němž sólo zpívaly Marika Jančíková s Dominikou Ottovou, obě letošní stárkyně. Radost divákům rozdávala dechovka Stříbrňanka a cimbálová muzika Ohnica.

Role podstárků a budoucích stárků se při hodech ujali Petr Cileček s Annou Konečnou a Erik Měšťánek s Vendulou Šantavou.

Kompletní hodová chasa zamířila po kulturním programu k radnici městysu, aby starostu Polešovic Michala Zapletala požádala o symbolické povolení hodů. „Já vás, stárky, stárci, hodová chaso, muziko, domácí aj přespolní

vítám a svoje svolení k hodové muzice dám. Vím, že než se na hody všecko nachystá, moc úsilí to stojí, ale je nádherné vidět vás tu dnes zase v našem krásném kroji,“ řekl starosta po příchodu chasy k radnici. Přečetl jí také, jak se má o hodech chovat a jaké artikule musí chasa dodržet.