Alespoň se tím dokáži na chvíli rozptýlit od propasti, která se začala mezi mnou a zemí bleskurychle prohlubovat. Na konci mě však čeká slastná odměna. Pohled na Hradiště z šestatřiceti metrů v místě, do něhož sahá opravovaná fasáda kostela Svatého Františka Xaverského.

„Hlavně se přidržovat zábradlí, nevyklánět se přes něj a mít helmy na hlavě. Někde trčí šrouby z lešení, tak abyste se nezranili,“ instruuje nás ještě s nohama pevně na zemi stavbyvedoucí společnosti Papp Josef Vojtěšek.

Na vrchol konstrukce rozprostírající se před uherskohradišťským kostelem na Masarykově náměstí to má činit okolo šestatřicet metrů. Jedná se totiž o sedmnáct pater lešení, z nichž jedno má něco málo přes dva metry.

„Doufám, že netrpíte závratěmi. Přece jenom je to docela vysoko, nicméně z vrcholu je nádherný výhled,“ prozrazuje nám Josef Vojtěšek i proto, že sám poslední patro lešení rád navštěvuje.

Závodníci oddílu kanoistiky TJ Ostrožská Nová Ves posbírali na 25. ročníku Mezinárodního mistrovství Moravy v rychlostní kanoistice Slovácká 500 71 medailových umístnění.
Kanoisté oslavili na Kunovské tabuli jubileum 71 medailemi

„Jenom nesmí být opar,“ dodává, když už začínám zdolávat první schůdky.

„Jednadevadesát, dvaadevadesát,“ blížím se k vrcholu, a tak trochu mě začíná mrzet, že jsem cestou nepotkal ani jednu sochu, ani jedno odkryté okno, kterým bych nahlédl do útrob svatostánku pocházejícího z osmnáctého století.

Vše je překryto plachtami, a tak spatřuji pouze siluetu sochy svatého Františka Xaverského, která byla loni nově restaurována.

„Sto osmnáct a konečně, sto devatenáct,“ dostávám se do úrovně „Božího oka“, které běžně ční mezi dvěma věžemi, ale kvůli opravám je emblém dočasně uschován.

Výhled je však opravdu nádherný, až se z výšky na chvíli zdá, že hranice Hradiště jsou, co by kamenem dohodil.

Kromě Masarykova náměstí ležící mi přímo u nohou táhne oči především několik architektonických skvostů. „GYMNASIUM,“ obsahuje nápis na jedné z nejvýraznějších budov.

Naopak areál věznice zůstává pohledům z vrcholků kostela schován.

Vichřice přes dvě stě let starý strom asi zlomila.
Památnou lípu v Bílých Karpatech napadl dřevomor. Nešlo ji zachránit

„Svatým zůstal pohled na zvěrstva minulého režimu skryt. Možná proto se tam mohly stát,“ na chvíli se nechám unést symbolikou výhledu.

To už se ale otáčím na druhou stranu, abych se během pár sekund přemístil z Masarykova náměstí nad oba dvory Jezuitské koleje. Můj pohled přitom ihned zaujme snad jediná vyšší stavba ve směru k nemocničnímu areálu, vodárenská věž. Historický vodojem z roku 1917 je už několik let odstaven mimo provoz a měl by v budoucnu být snad v plánech na přeměnu nevyužívaného nemocničního areálu na obyvatelnou zónu.

„Aspoň, že je tady božský klid,“ zavírám na okamžik oči a nechávám kolem sebe proudit osvěžující vánek.

Po krátkém rozjímání se ke mně nahoře připojuje také Josef Vojtěšek. Podle jeho slov není nahoře vždy tak příjemně.

„Když jsme dělali v těch tropech, museli jsme obcházet věž tak, jak se pohyboval stín,“ ukazoval směrem ke slunci.

Ihned však sklouzl pohledem k jedné ze střech kostelních věží.

„Když se podíváte důkladněji, můžete vidět v plechu ještě díry. Podle mého soudu to musí být od střelby z války,“ podotkl.

V PARKU. Zámecká zahrada v Buchlovicích hostila v neděli odpoledne princezny, prince a rytíře z řad dětí, ale i dospělé královny.
Zámeckým parkem doprovázela děti královna Koloběžka první

Po pár vteřinách ostření jsem opravdu pár děr uviděl. Střecha, ostatně stejně jako fasáda, toho už evidentně hodně zažila. Nově se alespoň zevnějšek kostela promění za částku přesahující šest a půl milionu korun.

„Aktuálně se opravuje čelní fasáda, okna, okenice, emblém Maria, boží oko a ciferník věžních hodin. Sochy a vstupní portály včetně všech vstupních dveří z náměstí byly opraveny v předchozích letech. Barva fasády přitom zůstane totožná,“ dodal k stavebním pracím mluvčí uherskohradišťské radnice Jan Pášma.

O kostel Svatého Františka Xaverského by tak mělo být dobře postaráno.

Teď už stačí pouze doufat, že svatostánek oblečen do nového kabátu zažije lepší časy, než aby musel opět zavírat oči nad děním v nedaleké věznici nebo čelit střelbě uprostřed válečného konfliktu. Vždyť výhled z něj je opravdu nádherný. 

Kapela jezdí do Buchlovic pravidelně.
Tři sestry zaplnily zámecký amfiteátr v Buchlovicích