Ten ve svém vyjádření vyzval k omluvě starosty a politiky, kteří se proti současnému schvalovacímu procesu kriticky vymezovali. Činí tak na základě aktuálního rozsudku krajského soudu, jenž rozhodnutí Českého báňského úřadu o stanovení dobývacího prostoru pro těžbu štěrkopísku zrušil a vrátil věc k dalšímu řízení.

„Vyzývám všechny, kteří se této štvanice na úředníky účastnili, a těch důkazů v médiích je nepřeberně, aby se veřejně omluvili. Pokud se neomluví, ať se alespoň stydí za to, co posledních pět let prováděli nejenom v médiích, ale i při veřejných pojednáních, například v Senátu,“ vyjádřil se ministr k tomu, že soud podle něj potvrdil postup resortu zcela v souladu se zákony České republiky.

Richard Brabec mimo jiné uvedl, že do rozhodování úředníků nezasahuje: „Vždy se řídím doporučeními rozkladové komise a nikdy nerozhoduji politicky proti jejímu stanovisku. Přesto, kdybych rozhodoval politicky, za obce a jejich občany, kteří nechtějí těžbu doslova za humny, bych se postavil. Ale moje role je při rozhodování jiná, daná zákonem.“

Soud: veřejný zájem nebude dotčen

Ministerstvo také reagovalo na to, že mělo ve vydaném stanovisku upřednostnit soukromý zájem žadatele na těžbu štěrkopísku před veřejným zájmem na dodávce pitné vody pro obyvatelstvo. Tuto argumentaci označil soud jako zavádějící.

„Správní orgány vystavěly svá rozhodnutí na závěru o tom, že veřejný zájem na zásobování pitnou vodou nebude záměrem nijak dotčen. Obsah správního spisu, se kterým se mohl soud seznámit, tento závěr podporuje,“ stojí v rozsudku senátu krajského soudu, kterému předsedala Jaroslava Skoumalová.

Jak ale dále uvedla, správní spis vyžaduje podstatné doplnění. To se týká například změny klimatických podmínek, aktualizace Státní politiky životního prostředí, závazného stanoviska stavebního úřadu či zhodnocení proudění povodňových vod.

„Z podkladů ve správním spise aktuálně plyne, že vodní zdroj Bzenec – Komplex nemůže být těžbou štěrkopísku ve stanoveném dobývacím prostoru negativně ovlivněn,“ konstatovala předsedkyně senátu v rozsudku.

Nyní běží účastníkům řízení dvoutýdenní lhůta, v níž mohou proti rozhodnutí podat kasační stížnost. Mezi nimi je devatenáct slováckých obcí, hodonínské Vodovody a kanalizace a Jihomoravský kraj jako žalobci a Český báňský úřad v pozici žalovaného.
Kasační stížnost už podala právní zástupkyně obcí Jana Zwyrtek Hamplová zejména kvůli tomu, že se soud nevyrovnal s námitkami obcí; dokonce některé ani nevzal jako účastníky řízení.

„Neztotožňuji se také s mnoha vyjádřeními soudu. Nicméně respektuji, že spis je vrácen báňskému úřadu k novému projednání . Doufám, že báňský úřad vezme v úvahu názor soudu v tom, že by měl posoudit nové podmínky v terénu bez ohledu na EIA (z angl. Environmental Impact Assessment, česky: vyhodnocení vlivů na životní prostředí – pozn. red.) a vypořádat se se všemi novými stanovisky,“ uvedla senátorka a dlouholetá odpůrkyně těžby Anna Hubáčková.

Omlouvat se nehodlám, reagovala senátorka

Reagovala také na ministrovy výtky vůči Senátu. „To je absurdní, hájíme veřejný zájem a snažíme se zachránit naši pitnou vodu. Za to se já nikomu omlouvat nehodlám,“ prohlásila Hubáčková. Proti těžbě se v minulosti peticemi i protestním pochodem vyjádřily tisíce lidí.

„Výzvu k omluvě nevztahuji na sebe, nikdy jsem po ministrovi Brabcovi, jak se říká, nešel. Vždycky jsem byl trošku věcně někde jinde než ostatní, kteří si vylévali svoje emoce. Panu Brabcovi jsem vyčetl jen to, že informoval jak veřejnost, tak tisk o prodeji našich městských pozemků těžařovi, což se nikdy nestalo,“ řekl Deníku starosta Uherského Ostrohu Vlastimil Petřík. Ministr tak podle něj postupoval opakovaně a rovněž opakovaně na to poukazovali jeho úředníci.

„Myslím si, že už si to dávno měli ověřit. On už to dnes sice převážně neuvádí, ale pořád s našimi pozemky operuje, což mně vadí. Každý sice máme svůj názor, rozlišuji ale roli úředníka a roli politickou. Já úředníky neovlivňuji, což je vidět například na tom, že náš (uherskoostrožský, pozn. red.) stavební úřad dal souhlasné stanovisko s tím, že těžba je v souladu s územním plánem, s čímž absolutně nesouhlasím, ale zároveň s tím nemohu nemohu nic udělat,“ dodal Petřík.

Plocha těžby v plánované pískovně mezi Uherským Ostrohem a Moravským Pískem má činit téměř 24 hektarů a od nejbližšího vodárenského objektu má být vzdálená 620 metrů.

„Těžební jezero bude nejmenší ze všech jezer u obdobných vodárenských soustav v povodí Moravy. Jen v samotném povodí Moravy se štěrkopísek těží u sedmi z deseti hlavních vodárenských soustav. Zároveň všechny leží v záplavovém území,“ argumentoval mluvčí společnosti České štěrkopísky Petr Dušek. Podle něj není důvod věřit obavám, že připravovaná pískovna ohrozí zdroj pitné vody.