Nejprve si krojovaná chasa, vedená podstárkem Pavlem Petruchou, a v doprovodu dechové hudby Boršičanky, Huštěnovických a jejich hostů, došla pro vládce hodů Radima Šenkeříka (18), studenta truhlářského oboru.

„Letos ujal jsem se stárkování, aby jako minulý rok pokračovalo v obci kateřinské hodování. Bydlím sice v Hradišti, to ví leckdo tady, ale zato, že tu můžu stát, vděčím tobě, babi, (Věře Blahové - pozn. red.) Odmalička strójilas mě, do drlí a zástěry. Máš na tom, že su tady, strašně velké zásluhy,“ svěřoval se stárek, který se v žúdru domu na konci jedné huštěnovické ulice, těšil na tuto chvíli velice.

Poděkoval také svojí mamince, že musela kvůli hodům hodně toho obletovat.

„Přesně 10 roků to je, co k tomuto domečku, přišel si stárek pro svoji stárečku. Tak jako mamka, teta a sestřenka, tak i já půjdu odsud a nemusím být cérenka,“ řekl stárek hrdě.

I když byl letos jako huštěnovický stárek sám, tak s hrdostí se s chasou na obchůzku části Huštěnovic pro svou stárku, staroměstskou Sabinu Valentovou (19), studentku Střední pedagogické školy ve Zlíně, vydal.

„Radim se se Sabinkou znají od útlého dětství. Bydleli jsme totiž v jednom staroměstském domě, kde si spolu hrávali na pískovišti. Naše rodiny jezdily společně na dovolené, na chatu i na nejrůznější akce,“ zalistovala ve vzpomínkách stárkova maminka Adéla Šenkeříková.

Dala k dobru, že její syn Radim chodí v kroji na různé kulturní a folklorní akce od svých dvou let, a to nejen ve Starém Městě, ale i v Huštěnovicích.

„On požádal Sabinku, která byla coby dítě členkou staroměstského folklorního souboru Dolinečka, a k folkloru má tedy upřímný vztah, zda by s ním letos v Huštěnovicích nestárkovala. A ona s jeho nabídkou souhlasila,“ řekla s nadšením Radimova maminka, Adéla Šenkeříková.

Dodala, že Radima a Sabinu vypravovala do kroje její maminka a Radimova babička Věra Blahová, z jejíhož domu oba v rolích stárků v sobotu vycházeli.

„Je to pro mě čest, potěšení a radost vypravovat syna jako hodového stárka. Pro obě rodiny stárků to bylo také hodně zařizování,“ svěřila se maminka huštěnovického stárka.

Tančící a prozpěvující hodová chasa dorazila za chladného počasí k radnici, aby, jak jí to káže starodávný zvyk, požádala starostu obce Aleše Richtra o povolení hodů.

„Přeju vám všem pěkné hody, hlavně večer muziku, po obci mně nedělajte, ale žádnú neplechu. Naše kroje překrásné sú a na mladých zvláště pak, proto bylo potřeba o hodech je provětrat. Doufám, že dnes na muzice nebude nikdo postávat, když bude Boršičanka k tanci vyhrávat,“ přemítal první muž obce Aleš Richtr.

V příštím roce budou Huštěnovičtí slavit 100. výročí Kateřinských hodů s právem a potřetí budou sezvaní všichni stárci, vždy po desetiletí.

„Od roku 1923 jsou hody v naší obci organizované. Toho roku byly dvě stárky, starší nesla dort, mladší podnos s cukrovím. Teprve od roku 1956 nosí obě stárky dorty. V páru začala chasa chodit až od roku 1986,“ vzpomíná bývalá huštěnovická kronikářka Alena Bazalová, která v roce 2003, u příležitosti 80. výročí Kateřinských hodů v Huštěnovicích, vydala útlou knížečku s popisem hodových slavností, jejíž součástí jsou fotografie všech stárků a stárek.