Informoval o tom František Uhlíř, jenž o hlucké jízdě králů a jejích představitelích shromažďuje historické dokumenty. „Být králem bylo pro nás povznášející i proto, že jsme vyrůstali v hospodářstvích, kde měl každý své koně. Když to dnes říkám mladým, je znát, že už mají jiné zájmy,“ zavzpomínal nejstarší z pamětníků, pětasedmdesátiletý Vavřín Dufka, který byl v Hluku králem v roce 1947.

Letošní rok je pro pětitisícové městečko výjimečným, nejen proto, že se během něj na Slovácku pojedou tři jízdy králů. Uskuteční se tam také jubilejní dvacátý ročník Dolňáckých slavností, v jejichž rámci se i hlucká jízda králů koná. Nedělní slávy si užíval i letošní král Lukáš Šimčík, včetně chlapců, kteří jsou součástí jeho družiny. „Jsem první z naší rodiny, který bude králem, a přiznám se, že mně spousta kluků i trochu závidí,“ poznamenal letošní král, který vyrůstá v hospodářství, kde kůň nechybí, a proto na něm jezdit umí.

Na velikonoční krojové zábavě v Hluku vystoupil vedle cimbálové muziky Babica a dechové hudby Šarovec také hlucký mužský pěvecký sbor a dětský kroužek Hluboček, který představil pořad velikonočních zvyků.