Pětadvacet zástupců z krajského úřadu, správy chráněné krajinné oblasti a dalších institucí tam rokovalo o postupech v oblasti vzdělávání a šetrného cestovního ruchu.
„Jde nám o dohodu, která by určila, jak předcházet střetům zájmů mezi turismem a ochranou přírody. Dnes se totiž klade velký důraz na rozvoj cestovního ruchu, ale bez ohledu na to, zda to dané území unese,“ vyjádřila se k problému Jana Urbančíková z pořádajícího veselského Vzdělávacího a informačního střediska Bílé Karpaty.
Východomoravské pohoří je totiž vnímáno jako území s velkým turistickým potenciálem. Pokud se nastaví jasná pravidla ještě nyní, nemuselo by v budoucnu k velkým škodám způsobeným záplavou cestovatelů vůbec dojít. „Rozhodně nechceme někomu zakazovat tam jezdit, to ne. Chceme jen najít vhodnou formu turismu pro dané území,“ dodala za pořadatele Urbančíková.
Karpatská úmluva vstoupila v platnost v roce 2006 a dodržují ji země, na jejichž území Karpaty leží. Kromě České republiky tedy ještě Slovensko, Polsko, Maďarsko, Ukrajina, Srbsko a Rumunsko. Jejím cílem je postupovat společně v otázkách budování nové infrastruktury, rozvoj regionů či ochrana způsobu života a hospodaření a přírody.
