Muzeum bylo vybudováno v domě, ve kterém bydlel Jan Beníček, který pro Bystřici pod Lopeníkem hodně znamenal. Učitel, kronikář, spisovatel a hlavně fotograf, který podrobně dokumentoval desítky let život v Bystřici pod Lopeníkem a jeho okolí.

„Nafotil spoustu dokumentace v rámci obce, poslední místnost v muzeu je tak díky němu věnována současnosti a historii Bystřice," vysvětlil Martin Gavenda.

Podle něj by muzeum a jeho expozice měly být obměňovány tak, aby bylo živé. Lidé se v domě mohou procházet dle libosti, prohlížet si vystavené objekty, prohlížet si fotografie Jana Beníčka. Mohou si vše „osahat".

„Chceme muzeum dělat vstřícnější pro lidi," říká správce muzea Libor Velan.

„Máme také v plánu dělat v něm různé programy, chceme jej používat zkrátka pro širší veřejnost, ať už pro aktivity seniorů, nebo třeba pro rodiče s dětmi," prozradil další plány s muzeem, které tak bude v Bystřici pod Lopeníkem centrem kulturního a společenského dění.

Starosta Martin Gavenda popsal, jak obec muzeum získala. Přivedla je k němu náhoda. „Bývalá obyvatelka domu se chtěla odstěhovat do města, a tak dům obci za slušnou cenu prodala. Obec se tak mohla dát do rekonstrukce. „Tím, že dům měl vazbu na Jana Beníčka, mělo to pro nás význam," uvedl starosta.

Podle správce muzea Libora Velana byla rekonstrukce rozdělena na několik etap, ta první trvala čtyři měsíce.

„Dělala se nová omítka a podlahy, v jedné místnosti i strop. S exponáty jsme začínali od nuly, prakticky jsme nic neměli, co nám lidé dávali, jsme opravovali a restaurovali," řekl starosta.

Vybavení a práce spojené s rekonstrukcí vyšly obecní kasu na částku kolem 150 tisíc. Později přijde na řadu dokončení stodoly, která je součástí usedlosti.

Slavnostní otevření muzea naplánovali radní na sobotu, vždyť v Bystřici pod Lopeníkem byly hody a tak neuniklo zájmu Bystřičanů, ale i návštěv z okolí.

„Každopádně toto muzeum je přínosem pro obec a bude mít určitě účelové využití pro konání mnoha akcí, což určitě chválíme a přejeme hodně štěstí v obci a všem zúčastněným, kteří se podílí na budování a zvelebování obce," uvedla obyvatelka Lucie Kročilová.

Otevření muzea – domu, ve kterém vyrůstal – si nemohl nechat ujít ani Jan Beníček mladší, který do sbírky muzea přispěl nejením exponátem.

„Jsem rád, že se vše udrželo, hlavně fotografický archiv, který otec budoval dlouhé roky, ten jsem po něm věnoval obci," uvedl syn Jana Beníčka.

Prozradil, že by do muzea chtěl ještě věnovat fotografie lidí, které jeho otec fotil lidem na průkazky a také fotoaparát a starý psací stroj Consul z roku 1935, na kterém psal různé žádosti a stížnosti pro lidi.

„Bydleli jsme tam od roku 1968 do doby, než otec zemřel v roce 1986. Pak jsme dům prodali. Jsem rád, že to takto dopadlo. Na památku otce, ten si to zasloužil," svěřil se na závěr.