Tupeský samouk Vladimír Novák se narodil 28. března 1948 v Hraničných Petrovicích na Olomoucku. „Ačkoliv jsem od roku 1966 namaloval 120 olejomaleb, žádný ze svých obrazů jsem neprodal, jen některé jsem daroval členům rodiny nebo známým,“ svěřuje se Vladimír Novák.

Od mládí ho vedla mladá průbojnost vlastní cestou, cestou zrání, o níž byl přesvědčen, že je správná. „Už od útlého dětství jsem obyčejnou tužkou nebo perem maloval obrázky podle Josefa Lady a Mikoláše Alše. Teprve v osmnácti letech se moje tvorba posunula o kousek dál. Olejem jsem vytvořil první autoportrét a kousek po kousku jsem se prokousával technikou olejomalby,“ líčí malíř.

Falešné náhrobní kameny věrozvěsta Metoděje v kulturním domě na Stupavě 20. května 2022. Výstava k 90. výročí falz.
Ve Stupavě ukazují Stupavská falza, falešné náhrobky Metoděje

Poklonu vysekl svému učiteli na základní škole Rudovi Kubíčkovi, který v něm ve čtvrtém ročníku probudil trvalou vášeň a lásku k modernímu umění. Vzpomíná i na dalšího učitele, akademického malíře Aloise Lukáška, který jej do tajů malířského umění zasvěcoval v letech 1963 a 1964.

„Odborné znalosti mi pomáhal získávat akademický sochař Karel Lenhart. Ten mě seznamoval s malířskou tvorbou svého otce, malíře Jindřicha Lenharta, jehož ateliér jsem s velkým zanícením navštěvoval v letech 1967 a 1968,“ listuje ve vzpomínkách Vladimír Novák.

O pět let pozdějise znovu dostal ke svému v dětství oblíbenému kantorovi Rudolfu Kubíčkovi, tenkrát na tehdejší Lidové škole umění v Uherském Hradišti. „Před 47 lety jsem se seznámil s akademických sochařem Bořkem Zemanem a akademickými malíři Pavlem Vavrysem a Tomášem Měšťánkem. V oboru keramiky jsem pak dlouhá léta spolupracoval s výtvarníkem Františkem Heinzem (1980 až 1990),“ pochlubil se Vladimír Novák.

Při klání mladých zdravotníků šlo praktické provedení první pomoci s použitím standardního zdravotnického materiálu.
Mladí zdravotníci z Kunovic byli nejlepší v první pomoci

S pokorou uměl naslouchat populárnímu slováckému výtvarníkovi Zdeňku Targusovi Červinkovi. „Nesmrtelnými vzory pro mou tvorbu se stali Vincent Van Gogh, Paul Gauguin, Václav Špála, Antonín Chittussi, Jan i Antonín Slavíčkovi a řada dalších impresionistů, malířů a sochařů,“ říká malíř-samouk.

Navzdory svému věku stále šéfuje tupeskému kamenosochařství. Ve svém volném čase se věnuje barvám, paletě, plátnům a štětcům. V kamenosochařské firmě, která čítá 32 zaměstnanců, má Vladimír Novák práce až nad hlavu. „Na malování si najdu čas až v nočních hodinách,“ podotýká s pousmáním.