Náladu delegátům ze stejnojmenných obcí, kteří přijíždějí na parkoviště k babické radnici osobními auty i autobusem, nemůže pokazit déšť, ani remíza Poláků s Řeky, ba ani to, že českým fotbalistům vstup na mistrovství Evropy v kopané nevyšel a utrpěli od ruského týmu krutou porážku.

„Věřím, že i přes naši remízu s Řeckem a vysokou porážku českého mančaftu nesloží Poláci ani Češi v dalších zápasech na Euru zbraně," spřádá plány Krzysztof Turek, wójt (starosta) sedmnáctitisícového města Stare Babice u Varšavy v Polsku, když po přivítání před budovou radnice se starostou slováckých Babic Miloslavem Maňáskem opět zapředou hovor na téma evropského šampionátu v kopané.

„Hosté z Polska nám fandili, ale také s námi po prohraném zápase soucítili," přiznává Maňásek.

Zápasy obou týmů se svými soupeři totiž sledovali polští hosté spolu s hostiteli v Uherském Hradišti, kde byla delegace ze Stare Babice z pátku na sobotu ubytována.

„Wójt polské obce přislíbili účast na setkání s podmínkou, že zástupci města musejí mít v místě ubytování televizi, aby v pátek mohli sledovat přímý přenos z Eura mezi Polskem a Řeckem," komentuje s úsměvem Maňásek požadavek polských hostů.

Úderem desáté hodiny pózují zástupci deseti Babic fotografům před radnicí. O chvíli později vstupují za tónů vznešené hudby do její obřadní síně, kde obvykle zbledlí snoubenci říkají své ano společnému životu.

Ale obřad není rozhodně méně důstojný. Přivítání hostů starostou Maňáskem střídají podpisy v pamětní knize, přípitek a předání pamětních medailí starostkám a starostům z obcí se stejnojmenným názvem.

Na setkání Babičanů nechybí ani jejich duchovní otec Tomáš Foral, někdejší starosta Babic u Rosic.

„Na počest prvního setkání jsme na návsi naší obce zasadili Strom přátelství – ambroň kanadskou a každému ze starostů jsem tenkrát dal sazenici babyky zakrslé, aby si ji vysadili v centru své vesnice," prozrazuje Foral. Neskrývá radost nad tím, že pod okny kanceláře starosty Maňáska se má babyka čile k světu.

„Když jsem byl ve slováckých Babicích na setkání před deseti lety, přesvědčil jsem se, že mnou darovaná babyka tu má důstojné místo a je připomínkou našich setkání," potvrzuje Foral.

Sálem kulturního domu stoupají tóny hudecké muziky, která doprovází foklorní soubory Kalinku a Kalinu z hostitelské obce. Na parketu je střídají děti a mládež z babického Sokola. Nechybí ani krátké promluvy hostujících starostů a starostek a předávání darů hostitelům.

Bohoslužba, kančí a zelí

Při odpolední plavbě lodí Morava do Napajedel, v nichž účastníci setkání navštívili tamní hřebčín, se řeč točí kolem budovatelských akcí v obcích, ale i kolem fotbalového Eura.

Krásnou atmosféru má i česko-polská bohoslužba, kterou celebruje duchovní otec farnosti Mariusz Sienkowski, rodák z Polska.

„Setkání Babičanů sbližuje národy. Když jsem před dvěma roky doprovázel zástupce slováckých Babic ve Stare Babici u Krakova, tak jsem viděl, že ta umělá zeď, vystavená kdysi mezi národy, padla," nechává se slyšet otec Sienkowski.

Po srnčím a kančím mase se zelím a knedlíkem, kterým častují účastníky setkání babičtí myslivci, zní večer ze sálu kulturního domu hudba dechového ansámblu Stříbrňanka. Hřeje u srdce a vyzývá účastníky setkání na taneční parket.