V devadesátých letech se jedna taková vrtule otáčela například v Boršicích, u Osvětiman, nebo v Mistřicích. Všechny tyto stroje ale z prostoru již zmizely.

Fungovala prý spolehlivě

Ještě před několika lety se taková vrtule tyčila na kopci u Mistřic. „Větrnou vrtuli provozoval soukromník z obce, nicméně pokud mám správné informace, tak stroj byl poruchový a majitel ho nechal demontovat. Elektřinu, kterou stroj vyráběl, dodával do energetické sítě a provozovatel mu vyrobenou energii proplácel," vysvětlil starosta Mistřic Vladimír Sedláček.

Elektrárnu v Mistřicích vlastnila energetická společnost z Brna, o její správu se staral Dušan Šimek z Mistřic. „Fungovala asi pět let až do roku 2010. Měla ovšem velmi malý výkon, pouhých padesát kilowattů. Jednalo se o vývojový stroj, který ale po dobu, kdy stála na kopci u Mistřic, fungovala poměrně spolehlivě," vysvětlil Dušan Šimek. Podobná stavba stála až do roku 2000 i v areálu zemědělského družstva Boršice. Ani po této elektrárně už není ani památky. „Jednalo se o prototyp, který se měl vyrábět pro Rusko. Při montáži ale došlo k technologické chybě, která způsobila, že stroj nepracoval tak, jak měl a byl stále porouchaný. Osobně si myslím, že kdyby tehdy provozovatel dodal vrtuli z Holandska nebo Německa, mohl stroj fungovat dodnes," míní starosta Boršic Roman Jílek. Ve Zlínském kraji tak zbyla jen jedna taková elektrárna, a to paradoxně na poutním místě, na Hostýně. Podle odborníků ale tato zařízení mají stále své opodstatnění. Například David Hanslian z oddělení meteorologie Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR podotýká, že větrné elektrárny dnes patří mezi nejlevnější zdroje elektrické energie.

„Jejich obrovskou výhodou je, že se jedná o zdroj domácí, nevyčerpatelný a ve srovnání s ostatními způsoby výroby energie má velmi malý dopad na přírodu a zdraví. Důvody pro jejich výstavbu jsou tedy i docela pragmatické, v evropském i světovém měřítku dnes patří mezi nejčastěji budované zdroje a rozhodně se nejedná o nějakou okrajovou alternativu," vysvětlil David Hanslian.

Zároveň ale připouští, že Uherskohradišťsko a Zlínský kraj vůbec není pro podobná zařízení ideální lokalitou. „Zlínský kraj je malý a také je příliš kopcovitý. Vhodné jsou ploché vysočiny nebo oblé a nezalesněné kopce. Ve Zlínském kraji jsou však hory strmé a zalesněné. Technický potenciál tam je. Reálně by ve Zlínském kraji mohlo být zhruba šedesát větrných elektráren. Ve srovnání s jinými kraji je to ale velmi málo," dodal Hanslian, který považuje za absurdní, že jediná větrná elektrárna ve Zlínském kraji stojí na poutním místě.

„Ani v nejbujnějších představách by mě nenapadlo, že by tam mohla někdy stát. Z větrného hlediska je to v pořádku, ale nechápu, že ji někdo povolil na poutním místě," dodal akademik. Šance, že by v regionu přibyly větrné elektrárny, je ale prakticky nulová.

„Region má nejmenší větrný potenciál a navíc tomu nepřejí úřady. Větrná elektrárna bude ve Zlínském kraji dlouho jenom jedna," postěžoval si předseda České společnosti pro větrnou energii Michal Janeček.