Studenti si stěžují, že otázky u písemných testů byly formulovány příliš obecně a nejednoznačně, takže na ně bylo možné odpovědět několika způsoby. A právě z toho důvodu prý u zkoušek někteří neuspěli nebo dostali ohodnocení horší.

Kritizovaný test proto nechali posoudit specialisty na univerzitách v Brně a v Praze, kteří jim dali za pravdu. Jedna ze studentek dokonce podala stížnost na ministerstvo školství.

Pedagogové a představitelé Univerzity Tomáše Bati (UTB) jsou vesměs přesvědčeni, že zkoušky byly spravedlivé.

Na doporučení rektora Ignáce Hozy bude přesto hodnocení u neúspěšných studentů anulováno. Bojovat o titul mohou znovu, ale tentokrát zřejmě ústně. To se však nespokojeným studentům nelíbí.

Magisterský program Mediální a komunikační studia letos končilo 84 studentů. Z posluchačů denního studia neudělala zkoušky jediná studentka, Lucie Navarová. Z kombinovaného studia neuspělo šest vysokoškoláků. Po vyhlášení výsledků měli všichni možnost do testů nahlédnout, což někteří udělali.

„U dvou z nich došlo poté k úpravě bodového ohodnocení.

Následně byly všechny testy opětovně překontrolovány, avšak bez vlivu na celkové hodnocení státní závěrečné zkoušky,“ uvedla kancléřka UTB Andrea Kadlčíková.

Dvanáct studentů, mezi nimi i takoví, kteří u státnic uspěli a mají již za sebou promoce, se však čtrnáct dní po zkouškách odvolalo proti jejich průběhu k proděkanu fakulty Pavlu Krutilovi.

„Domníváme se, že zadání některých otázek v testu bylo značně rozporuplné. Nechceme negativně poukazovat na práci ústavu, ale cítíme se poškozeni. Požádali jsme proto o nápravu a vysvětlení,“ sdělil student Ondřej Vávra, pod jehož jménem odvolání proděkanovi přišlo.

Proděkan následně požádal o vyjádření ředitelku Ústavu marketingových komunikací Olgu Juráškovou, která za přípravu testů zodpovídala. „Po důkladné kontrole jsem zjistila, že otázky vycházely z přednášek, diskusí, doporučené literatury a okruhů. Testy byly vyhodnoceny komisionálně, spravedlivě a dle předem vypracovaných klíčů,“ uvedla Jurášková.

Podobné bylo i vyjádření samotného proděkana Pavla Krutila. „Jsem přesvědčen, že snahou ředitelky ústavu a jejího týmu bylo vytvořit testy co nejobjektivnější. Jelikož bylo vypracováno více variant, zvyšuje to pravděpodobnost, že se některé otázky nepodaří formulovat nejšťastnějším způsobem,“ připustil však proděkan. Letošní závěrečné zkoušky si prý proto bere jako zdroj poučení pro léta následující.

Lucie Navarová, která má jít ke zkouškám znovu, se však s těmito odpověďmi nespokojila. Nechala si test posoudit odborníkem na mezinárodní vztahy Masarykovy univerzity v Brně Oldřichem Krpcem. Některé ze sporných otázek se totiž týkaly globalizace. Test nechala zhodnotit také šéfredaktora odborného časopisu Marketing & Media Daniela Köppla, který současně vyučuje na Univerzitě Karlově (UK) v Praze.

„Po seznámení se zadáním testu konstatuji, že vytrženy z kontextu, jsou některé otázky a nabízené odpovědi příliš obecné, z čehož pramení nejednoznačnost správné odpovědi,“ potvrdil Oldřich Krpec s tím, že však nehodlá do interních záležitostí UTB nijak zasahovat.

Velmi kriticky se vyjádřil Daniel Köppl, jeden z nejuznávanějších odborníků na reklamu a marketingové komunikace v České republice vůbec. „Test podle mě nesplňuje atributy státních závěrečných zkoušek. Byl šílený a ďábelský. Lze to považovat za urážku vysokého školství. Byl udělaný naprosto nekompetentně,“ vyjádřil se Köppl, který prý zadání konzultoval se svou matkou, proděkankou Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Barbarou Köpplovou, i mediálním expertem profesorem Janem Jirákem.

Ředitelka ústavu Olga Jurášková na jeho ostrou kritiku nijak nereagovala. „Nemohu se vyjadřovat k něčemu, co jsem písemně neviděla,“ odpověděla na telefonický dotaz.

Poté, co dostala vyjádření odborníků, obrátila se studentka Navarová se stížností na Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT). Ministerstvo o tom informovalo akreditační komisi a požádalo o vyjádření rektora UTB Hozy. Podle Heleny Millerové z odboru vnějších vztahů a komunikace však nemá MŠMT kompetence zasahovat do průběhu a hodnocení státní závěrečné zkoušky, jelikož je to čistě záležitostí vysoké školy.

„Jedná se o ojedinělý případ a zákon o vysokých školách popsanou situaci neupravuje. Z vyjádření rektora Ignáce Hozy vyplývá, že doporučil vypsat nový termín zkoušek pro studenty, kteří neuspěli, a to ústní formou ještě před zahájením zimního semestru,“ poznamenala Millerová.

Dodala, že MŠMT tedy rektora vyzve, aby univerzita zajistila stejné podmínky pro všechny studenty, kterých se tento případ týká a také, aby ministerstvo informoval o vyřešení této záležitosti.

„Rektor už jednal i s předsedkyní akreditační komise. Celou věc jí vysvětlil včetně opatření přijatých univerzitou k nápravě. Přímý vliv na samotnou akreditaci oboru a její případné ohrožení by tato událost mít neměla,“ doplnila Millerová.

Podle rektora Ignáce Hozy bylo jednání na velmi solidní úrovni. „Vysvětlili jsme si, jak se to stalo. Mé návrhy byly akceptovány,“ sdělil Hoza.

Jak doplnila kancléřka UTB Kadlčíková, aby se v budoucnu podobným případům předešlo, od příštího akademického roku budou státní závěrečné zkoušky studijního oboru Marketingové komunikace probíhat výlučně ústní formou.

Lucie Navarová ani její kolegové však nehodlají akceptovat možnou změnu zkoušek z písemné na ústní už nyní v srpnu, kdy mají své vědomosti znovu prokázat.

„Do budoucna je to jistě na zvážení, ale nyní by měly být písemné, tedy více anonymní. Když stanu před komisí osobně, může k mé předchozí iniciativě přihlížet. Uvidí obličej a mohlo by to hrát roli při hodnocení,“ obává se studentka.

Stejného názoru je i posluchačka kombinovaného studia, která si přála zůstat v anonymitě. „Chceme srovnatelné podmínky jako naši spolužáci. Na písemnou zkoušku je příprava jiná než na ústní a nemůžeme se to dozvědět tři týdny předem,“ řekla.

V případě, že budou muset dělat neúspěšní studenti zkoušky znovu ústně, hodlají se opět odvolat proděkanovi, rektorovi i na ministersvo školství. Zatím však čekají na oficiální dopis z rektorátu UTB.

Názor rektora je však jednoznačný. „Jakou formu zkoušky zvolíme, není podstatné a je to záležitost každé školy. Tematické okruhy jsou v obou případech stejné,“ dodal Hoza.