„Kniha vznikala v době, kdy ještě málokterý z obyvatel města uměl číst a psát, a proto jen ty nejdůležitější události a významné právní akty bývaly zachyceny v psané podobě," uvedla Magdalena Čoupková z okresního archivu.
Nejstarší zápisy v knize pocházejí z doby po roce 1360, poslední datovaný záznam pak z roku 1678. Většina textů však pochází z konce 14. a průběhu 15. století. „Jeden z prvních autorů rukopis nazval Liber negotiorum civitatis Hradisch a tímto latinským názvem bývá kniha označována i dnes. Do češtiny jej můžeme přeložit jako Kniha záležitostí města Hradiště," prozradila Magdalena Čoupková.
Většina zápisů v této knize je psána latinsky. Některé novější zápisy jsou však psány také česky a najdeme zde též několik záznamů ve středověké němčině.
Podle obsahu je možné texty rozdělit do několika tematických skupin. V první části najdeme různé pamětní záznamy. Například zápis o založení městského špitálu roku 1370, o obléhání města markrabětem Prokopem roku 1394 a králem Matyášem roku 1472, informaci o náletu kobylek roku 1546, opis listiny o zřízení židovského hřbitova ve městě nebo třeba opisy závětí některých hradišťských měšťanů. Soupis městské dávky z doby po roce 1370 je vlastně nejstarším daňovým registrem města Hradiště.
Nejrozsáhlejší část rukopisu tvoří tzv. právní kodex města. Jsou to především základní právní normy, které Hradiště převzalo od města Brna, jemuž byla tato pravidla pro soužití obyvatel ve městě udělena roku 1243 dvěma listinami krále Václava II.
„Liber negotiorum je jedním z nejstarších dochovaných pramenů k dějinám Uherského Hradiště i okolních obcí a přináší nám nesmírně cenné informace o životě v našem městě v dávných dobách," říká Čoupková.
Kniha samotná měla navíc poněkud tajemný osud, když z Uherského Hradiště za neznámých okolností zmizela, objevila se na několika jiných místech Moravy a do metropole Slovácka se vrátila až ve 2. polovině 20. století.
