„Letošní výzkum v pískovně, který začal až ve druhém zářijovém týdnu, je vlastně takový zvláštní. Ukazuje se, že lokalita ještě neřekla k našemu pravěku poslední slovo.

Poslední roky se začaly v pískovně objevovat velmi staré objekty, které datujeme do mladší doby kamenné, a to navíc do její starší fáze,“ rozvyprávěl se brodský rodák a archeolog Ústavu archeologické památkové péče Brno Marek Lečbych.

Podle jeho slov se začaly v posledních letech objevovat v pískovně velmi staré objekty, které archeologové datují do mladší doby kamenné, a to navíc do její starší fáze. Tedy i letos měli tu možnost vytahovat ze země jedny z nejstarších keramických nádob, které vůbec mohou v našich zemích spatřit.

Kvůli objížďce Kunovic trpí řidiči v kolonách ve Véskách, v Míkovicích i na silnici I/50.
Řidičům se uleví. Kolony aut na Hradišťsku skončí dřív

Z mladší doby kamenné

„Mezi těmito prastarými keramickými střepy jsme si všimli antropomorfní plastiky, tedy uměleckého ztvárnění lidské postavy, které mírou zobrazených detailů řadí tuto „polešovskou Venuši“ mezi vůbec nejkrásnější doklady tohoto typu umění z počátku mladší doby kamenné. Vskutku unikátní nález starý 7 500 let,“ řekl s nadšením Marek Lečbych.

Na katastru městyse Polešovice jsou brněnští archeologové již od brzkého jara, a to v souvislosti s výzkumem dálnice D55, která v těchto místech protíná část stejné lokality, kam patří i pískovna, jež však ještě nebyla zkoumána.

„Zatím máme prozkoumáno jen asi 20 archeologických objektů. Nicméně i tak se ukazuje síla zdejšího osídlení. Během prvního týdne jsme již prozkoumali šest kostrových hrobů ze závěru doby kamenné, cirka 2000 let před naším letopočtem,“ informoval archeolog Marek Lečbych.

Zmíněné hroby obsahovaly několik milodarů, mezi kterými dominovaly keramické nádoby. V jednom případě se vyskytl také měděný šperk a jedna žena se honosila náhrdelníkem z kostěných korálků.

Obří plastice Komenského našli po letech nové místo. Učitel národů shlíží na Broďany z fasády gymnázia. U slavnostního odhalení nové pozice emblému nechyběli představitelé Uherského Brodu, Uherskobrodští Patrioti, ani gymnaziální folklorní soubor JAKUB.
Obří plastice Komenského našli v Brodě po letech nové místo

„Od počátku výzkumu v pískovně máme zdokumentováno asi 2 380 zahloubených objektů, v jejichž výplních se vyskytovalo obrovské množství nálezů. Od keramických střepů, přes zvířecí kosti, ke kamenným nástrojům a případně i jiným artefaktům,“ dává k dobru archeolog.

Doplnil, že chronologicky se tyto vzácné nálezy pohybují od zmíněné mladší doby kamenné (5 700 př. n. l.), přes dobu bronzovou a železnou až po středověk, což bylo v polovině 13. století.

„Byl bych moc rád, kdyby se nám někdy v městyse podařilo vybudovat za pomoci dotace malé muzeum, v němž bychom určitě vystavili historické nálezy z pískovny na Nivách. Určitě by zajímaly nejen naše občany, ale i ty přespolní,“ svěřil se starosta Polešovic Michal Zapletal. Netajil se tím, že městys stojí ročně archeologický výzkum kolem 250 tisíc korun.