Stroj se před několika lety dočkal alespoň nového nátěru od studentů místního leteckého učiliště. Kabinový prostor s přístroji a sedačkami je ale v současné době prázdný. Přístroje skončily u nadšence Zdeňka Svobody, který má v záměru je repasovat. „Kdy práci dokončím ale nedokáži odhadnout. Sehnat náhradní součástky je totiž prakticky nemožné. Jedinou možností je provést opravu vlastními silami a na tu v současné době nemám čas, peníze ani prostory. Odhaduji, že oprava by trvala minimálně jeden rok,“ krčí bezradně rameny servisní technik Zdeněk Svoboda.

Skutečnost, že sehnat náhradní díly je heroický úkol, potvrzuje také letecký specialista a dlouholetý zaměstnanec kunovického letiště Albert Orlita. „Bylo by to velmi, velmi obtížné. Vyřazené letouny C-11 z československého vojenského letectva byly po dolétání sešrotovány. Jedinou možností, jak získat nové díly, je jejich výroba nebo použití z jiných letadel,“ poznamenal Orlita.

Návštěvníci muzea jsou exponáty zpravidla nadšeni. Milovníci historie a znalci bojových letadel ale nejčastěji obdivují právě C-11. „Přijeli jsme z Přerova. Středem mého zájmu jsou právě válečná letadla a stroje, které v naší armádě létaly těsně po válce. V Kunovicích je na co se dívat a pozornost mecenášů a sponzorů by byla v případě těchto unikátů více než prospěšná,“ domnívá se milovník letecké historie Jaroslav Kratěna.

JAK-11 nahradil v 50. letech zastaralá letadla Arado Ar-96 B. Vznikl v konstrukční kanceláři A. S. Jakovleva jako cvičný stroj, který se svými parametry blížil dobovým stíhačkám z konce II. světové války. V Československu byl tento letoun pod označením C--11 licenčně vyráběn v Letu Kunovice, poprvé vzlétl 29. 10. 1953 s továrním pilotem Miloslavem Šmídtem. V letech 1953–1956 bylo vyrobeno celkem 707 kusů. U leteckých útvarů leteckých škol se používal pro výcvik stíhacích letců při pilotáži rychlých letounů, v navigaci, v létání bez vnější viditelnosti, v bombardování a při nácviku střelby z palubních zbraní.