„Kováře jsem obdivoval už jako malý kluk, když jsme s rodiči jezdili po jarmarcích. Doma jsem pak nahříval železo v kotli, fascinovalo mě to," popisuje Jan Matyáš. V počátcích jako samouk sledoval historické filmy a zpozorněl vždy, když se na plátně objevil kovář při práci.

Zájem o dějiny v něm už zůstal.

„Nechávám se inspirovat skutečnými archeologickými nálezy, které se poté snažím sám vytvořit," vysvětluje Jan Matyáš. Jeho zákazníci nejvíce oceňují drobné dekorační předměty, jako jsou zvonky nebo podkovy pro štěstí.

„Přitom čím menší podkova, tím více práce na ni musím vynaložit," usmívá se kovář. Dodává, že několik hodin práce je však nic oproti času, který by strávil na tvorbě věcí pro skutečné fajnšmekry.

„Takový damaškový meč se vyrábí i tři měsíce. Jedná se o překládanou ocel ze dvou vrstev, jedné měkčí, druhé tvrdší. Ve výsledku jich mohou být až dva tisíce," říká Jan Matyáš.

Jeho sen ale spočívá v tom, se jednou vrhnout na vytváření velkých plastik, jaké jsou k vidění na výstavách. Zatím ale zůstává u drobností a dál se zlepšuje.

„Na začátku jsem se párkrát spálil. Ale to se stane třeba dvakrát. Pak už si dáte pozor," tvrdí Jan Matyáš. 

Související Kateřinský jarmark představil betlém od autora největších jesliček světa