Dojde-li ke střetu auta se srncem, jelenem či divočákem, je z toho většinou dopravní nehoda, při níž vzniknou finanční škody myslivcům i řidičům. Někdy dojde i ke zranění účastníků silničního provozu, ve výjimečných případech srážku se zvěří zaplatí životem i člověk.
„K dopravním nehodám, při kterých se automobil nebo motocykl střetne se zvěří, dochází i kvůli přirozené migraci zvěře. Řidiči by měli mít na paměti, že když jde přes silnici jedna srna či srnec, mohou za nimi následovat další. Spatří-–li řidič v nočních hodinách na silnici zajíce, srnku či jinou zvěř, měl by přepnout z dálkových světel na tlumená a pomalu brzdit, aby nedostal své vozidlo do smyku,“ upozorňuje předseda Okresního mysliveckého spolku Českomoravské myslivecké jednoty (OMS ČMMJ) Uherské Hradiště Karel Blahušek.
Nebezpečné a časté případy střetu se zvěří jsou, když vyběhne pod kola z lesního porostu nebo z vysoké trávy u silnice. Pokud řidič narazí do srnčí, jelení či černé zvěře, jdou škody do tisíců korun. „Nejčastější příčiny střetů se zvěří je nepozornost řidičů, snížená viditelnost, přecenění možností vozů i to, že motoristé nedbají na dopravní značky, které na častý výskyt zvěře v určitých úsecích upozorňují,“ vysvětluje Jiří Šilha z Českomoravské myslivecké jednoty.
Pokud dojde ke střetu auta se zvěří, musí ji řidič odevzdat uživateli honitby. Člověk, který by si zvěř odvezl domů, se dopouští pytláctví. „Mylně se řidiči domnívají, že myslivci jim zaplatí škodu způsobenou zvěří na jejich autě. Uživatel honitby odpovídá ze zákona za škody způsobené zvěří pouze na honebních pozemcích, ale silnice, železnice, násep a podobně jsou pozemky nehonební,“ upřesnil bývalý jednatel OMS ČMMJ Lubomír Novotný.
