„Poté, co se nám nepodařilo získat dotaci na její opravu a nenašel se nikdo, kdo by si kino chtěl pronajmout, rozhodli jsme se ho zájemci minimálně za cenu znaleckého posudku,“ informoval místostarosta Uherského Ostrohu Vlastimil Kuřimský. Nejnižší cena, za kterou budou radní budovu a přilehlý pozemek nabízet, bude něco přes milion čtyři sta tisíc korun.
Původně chtělo město objekt opravit, sedmnáct milionů, které by ale stála rekonstrukce však nemá. „Chtěli jsme využít program přeshraniční spolupráce a získat evropské peníze, dotaci se nám však nepodařilo získat,“ řekl Kuřimský.
Poté se radnice pokoušela kino pronajmout. „Neměli jsme ale zájemce,“ uvedl tajemník místního městského úřadu Pavel Fianta. Budova je totiž v havarijním stavu. „Má absolutně nevyhovující topení, které je potřeba vyměnit. Je nutná také rekonstrukce střechy,“ vypočítal náklady Fianta. Stávající sál je podle něj navíc jednoúčelový. „Je vyloženě určen pro kino. Má spád k jevišti a pokud by sál měl sloužit k jinému účelu, bylo by třeba ho vyrovnat,“ pokračoval Fianta.
Zájemci si musí připravit milion a půl
Město nemá konkrétní podmínky pro případného kupce, i když zájemci musejí uvádět budoucí využití budovy. K objektu patři také rozlehlá zahrada s téměř dvanácti sty metry čtverečnými. Tu si teď pronajímá soukromá firma a právě té chtějí radní odprodej kina nabídnout. Jinak přijde na řadu realitní kancelář.
V sále se nepromítá už dvanáct let. „Jako mladý jsem místní kino poměrně hojně navštěvoval. Nyní ale pouze jednou za čas navštívím s rodinou některé z multikin,“ domníval se Bronislav Zápařka z Uherského Ostrohu. Podle něj je také důležité si položit otázku, zda v tak malém městě má promítací sál smysl. „Pokud by se však našla jiná varianta, k čemu by budova mohla sloužit, mohlo by to pro město být třeba zajímavější než právě kino,“ dodal Zápařka.
Kino vzniklo v bývalé orlovně postavené za první republiky, na promítací sál bylo přebudována v 50. a 60. letech minulého století. Pro malý zájem o filmy a neekonomický provoz ho ale zrušili. Kinosál byl pak ještě pár let využíván ke kulturním účelům, než přestalo fungovat parní topení a střechou začalo zatékat.
Jitka Cilečková
