„O víkendu se v Mařaticích vypilo osm tisíc litrů burčáku a šest tisíc lahví vína. Tedy množství, které by zaplnilo bazén rodinného domu. Návštěvníci dále spořádali půl tuny klobás a stovky kilogramů dalších pochoutek,“ informovala mluvčí sponzora slavností, tedy společnosti Synot, Magda Pekařová.

Zabijačkové a lokální speciality se nejvíce nabízely v prezentačních stáncích měst a obcí, které se slavností zúčastnily. „Pochutiny jsme prodávali za symbolickou cenu. Za sobotní dopoledne zmizelo čtyřicet kilo škvarků, třicet kilo klobásek, šedesát chlebů, šest set vdolečků a dvě stovky bálešků. Zbylo jen víno,“ uvedla Marie Hráčková, která se starala o fungující občerstvení staroměstského stánku. Ten byl přitom jedním z desítek mu podobných.

Sto litrů hovězího guláše v sobotu ve Smetanových sadech se svým týmem navařil Ladislav Švejcar z Vések. Stačilo to na tři stovky porcí oblíbeného jídla. Přesně za hodinu od začátku výdeje už nebylo co jíst. To znamená, že každých dvanáct sekund se někdo přihlásil o jeden plastový talířek s kusy hovězího masa. „Nejsme profesionální kuchaři, vařím se zeťákem a švagrem. Taková rodinná sestava,“ smál se Švejcar.

Jeho družstvo se totiž zapojilo do pořadu Slovácký guláš, který je součástí slavností.

„Jídlo připravovala čtyři kuchařská družstva, každému z nich jsme dali k dispozici čtyřicet kilo hovězí klišky. Letos guláš mizí rekordním tempem,“ konstatovala Ivana Martišková z pořádajícího hradišťského Klubu kultury. Strávníci se činili také ve Vinohradské ulici. Tam se na ně po tři dny smály otevřené vinné sklepy. Letošní novinkou Putování Vinohradskou ulicí, jak se akce oficiálně nazývá, byla národní výstava vín či slovácká hospoda.

Za tři dny se mezi mařatickými sklepy prošlo odhadem pětadvacet tisíc lidí. Snad nejvíc si však mohli o víkendu mnout ruce uherskohradišťští taxikáři. Už v sobotu v deset večer byl spokojený jeden z nich, Vladislav Jílek. Podle jeho slov letos určitě padly na Slováckých slavnostech vína a otevřených památek všechny návštěvnostní rekordy. „Dnes jakoby nikdo nepotřeboval cestovat jinudy než po trase centrum Uherského Hradiště, Vinohradská ulice a zpět. Je dlouhá zhruba půldruhého kilometru a jen já jsem ji od rána jel tak stokrát, čemuž odpovídá stav tachometru mého taxíku,“ prozradil Jílek.