Řadovým pracovníkům stavebního úřadu podle tajemníka Městského úřadu Uherské Hradiště Ivana Matulíka práci komplikuje nejen velký počet žádostí doručených těsně před účinností nového stavebního zákona, nedomyšlené převody rozpracovaných řízení ze stavebních úřadů na obcích nižšího stupně v rámci působnosti ORP, ale i nedostatky v Informačním systému stavebního řízení, se kterým stavební úřady od začátku letošního července mají pracovat.
„Situace je napjatá. Problémy existují, jejich řešení v čase je značně nejisté a stávka to nevyřeší. Vycházíme z reality, kdy nově instalovaný Informační systém stavebního řízení (ISSŘ) nebyl a zatím není plně funkční, ale zaměstnanci stavebního úřadu se snaží postupnými kroky přispívat k odstraňování těchto nedostatků a v tomto programu se orientovat,“ řekl Ivan Matulík Deníku.
Další nejistotou z pohledu stavebního úřadu je podle Matulíka to, zda stát bude chtít na stavební úřady ORP ještě dále převádět ze stavebních úřadů obcí nižších stupňů další kompetence. I z toho plynou obavy z plnění zákonných termínů, především z důvodu stávajícího personálního obsazení stavebního úřadu.
„To je jednou z nejistot do budoucnosti v situaci, kdy je v celé ČR nedostatek úředníků stavebních úřadů,“ dodává tajemník Městského úřadu v Uherském Hradišti.
Podobná situace panuje také v Uherském Brodě.
„Každý den několik hodin trávíme samostudiem funkčnosti ISSŘ, jelikož školení poskytovaná Ministerstvem pro místní rozvoj (MMR) jsou zaměřena pouze na základní informace, jako používání filtrů, vyhledávání, přehazování ikon a zvětšování polí. Na smysluplné dotazy není školitelem nikdy zodpovězeno, což pouze dokresluje fakt, že systém nefunguje,“ vysvětluje Barbora Fojtáchová, vedoucí stavebního odboru Městského úřadu v Uherském Brodě.
Jelikož referenti stavebního úřadu podle jejích slov nemají dostatek informací k používání systému, vede to k jejich frustraci a nespokojenosti.
„A přestože se úředníci stavebního úřadu v Uherském Brodě nechystají stávkovat, neznamená to, že by současnou situaci přijímali s klidem. Situace je velmi napjatá, protože musíme zpracovat opravdu velké množství žádostí podaných do 30. června 2024 – ještě ve staré agendě VITA. Zdá se, že MMR právě na to spoléhá a přehlíží vážnost situace a potřebu okamžité nápravy,“ přiznává Barbora Fojtáchová.
Samotní úředníci mají podle ní obavy, že nezvládnou zpracovat všechny podané žádosti v přijatelných termínech, což může vést k tomu, že stavebníci nebudou schopni například dodržet podmínky hypotečních smluv, dotačních titulů, nebudou mít možnost užívat dokončené stavby. S touto skutečností pak souvisí obava ze vzrůstající agresivity investorů, projektantů apod.
„S příchodem nového stavebního zákona došlo i k nárůstu vykonávané agendy stavebních úřadů ORP obcí, což za současného personálního obsazení nejsme schopni zvládnout. A co by jistě potvrdili i kolegové z jiných úřadů – tlačenice na práci referenta stavebního úřadu nikdy nebyla,“ tvrdí Barbora Fojtáchová.
Digitalizování procesů je podle jejího soudu správným krokem k modernizaci a efektivitě, ale musí být důkladně připraveno a srozumitelně prezentováno. „Obávám se, že právě toto MMR nezvládlo – zavedením nového stavebního zákona, jehož součástí by měl být Národní geoportál územního plánování, nasazením nového ISSŘ, Portálu stavebníka, Digitální technické mapy najednou – to nemohlo jinak dopadnout,“ uzavírá Barbora Fojtáchová.
