Idylka však vydržela jen do čtrnácté hodiny. Jejím úderem se spustil z už zatažené oblohy vydatný déšť, doprovázený silným větrem a na Rochusu jakoby se snad čerti ženili.

Návštěvníci programu, který probíhal i ve venkovním areálu muzea v přírodě, se při dešti přesunuli do zemědělských usedlostí, někteří jej opustili. Ti, kteří v muzeu byli, si mohli navzdory deštivému počasí užít pohody, zábavy ale také dobrot v usedlostech z Boršic, Veletin a z Tučap.

Raritou na 21. ročníku derflanského koštu slivovice v Sadech byla oskerušovice ze Srbska. Zachutnaly i domácí štrúdly; sobota 23. března 2024
Raritou na koštu v Sadech byla oskerušovice ze Srbska. Zachutnal i domácí štrúdl

„Škoda, že náš tradiční program, v letošním roce zahajovací program sezóny, narušilo deštivé počasí. Už o prvním jarním dnu jsme měli Den otevřených dveří a větrání peřin, otvírání brány muzea v přírodě a oslavy prvního jarního dne. Od úterý 19. března do pátku 22. března byl tento program pro školy formou výukových programů. Zúčastnilo se jej na 1500 dětí,“ zhodnotil akci ředitel skanzenu Jan Blahůšek.

Podotkl, že co se týká programu Od fašanku do Velikonoc, ten byl věnován lidovým tradicím končící zimy a začínajícího jara. Do těchto období je nějak přihlíženo v různých podobách tradic s výklady, které jsou v jednotlivých expozicích, s ukázkou některých sbírkových předmětů a s ukázkou tradiční gastronomie.

Na Modré vítali jaro koupáním otužilců a pálením Morany; neděle 24. března 2024
Na Modré přivítali jaro koupáním otužilců, pálením Morany i koštem vína

„Co se týká masopustu, tak se nám letos poprvé podařilo do našeho muzea pozvat Bobkovníky z Bystřice pod Lopeníkem. Je to družina chlapců, která o fašanku obchází vesnici dům od domu, tančí a zpívá fašankové písničky za doprovodu harmoniky. Jedním z lidových zvyků, který se v Bystřici zachoval do dnešních dnů, je Fašank a Bobkovníci,“ nechal se slyšet ředitel skanzenu Jan Blahůšek.

Vzpomenul na rok 2016, kdy bylo muzeum v přírodě otevíráno, a v něm účinkovali Straňané. Od té doby, pokud je to možné, se v muzeu snaží, pozvat aktéry z obcí, kde se ten masopustní zvyk stále udržuje živý.

Na dvorku usedlosti z Boršic předvedli Bobkovníci z Bystřice pod Lopeníkem tanec Pod šable, který se v jejich obci traduje od 17. století. Od masopustu se pak mohli návštěvníci plynule přesunout až k Velké noci a Velikonočnímu pondělí.

„Návštěvníci poznali, jak se dříve prožívalo na Slovácku postní období, zklidnění a příprava na velikonoční svátky. Šikovné krasličářky, Marie Vlčková a Zdeňka Rajsiglová, představily ve vinařské usedlosti z Tučap tradiční techniky zdobení kraslic.“ přiblížila pestrý program akce produkční Hana Maděričová. V kuchyni usedlosti pekla paní Stašková tradiční pečivo, a děti tam mohly z kynutého těsta vytvořit třeba jidášky.

V hradišťském HUBu vystavují čtyři kantoři ze SUPŠ
VIDEO: V Hradišti vystavují čtyři kantoři ze SUPŠ, mezi nimi i exředitel školy

V usedlosti z Boršic byl program zaměřen na období konce masopustu a fašanky. Byl v ní také výklad o masopustních obchůzkách, smažily se tam růže, ale nechyběl ani výklad o fašankových maskách. V usedlosti z Veletin byly vystaveny předměty, které se vázaly k masopustu, půstu a Velikonocům. Lidé mohli určovat, který vystavený předmět k čemu patří.

K venkovnímu programu tady byl folklorní soubor Veleťánek z Veletin, který v čase kdy nepršelo, ukazoval vynášení Moreny a přinášení létečka. Kluci z Hradišťánku zase ukázali velikonoční hrkání a klepání a nechyběla ani velikonoční obchůzka šlaháčů.

Letečka i Marka nosili po dědině o Smrtné neděli v Drslavicích i Hradčovicích
Letečko i Marka nosili o Smrtné neděli v Drslavicích i Hradčovicích

„Úderem čtrnácté hodiny nás přepadl déšť, který veškeré ty venkovní aktivity zhatil. Program začal nádherně ve 13 hodin, na nějž přišla spousta lidí, které déšť zahnal do usedlostí i domů,“ posteskl si ředitel muzea Jan Blahůšek. Podotkl, že muzeum v přírodě je závislé na počasí, takže musí být snaha, aby se muzeum rozvíjelo tak, aby v něm do budoucna mohlo být ještě víc zastřešených prostor, které by programy pomáhaly udržovat i při špatném počasí.

„Každý z návštěvníků si mohl na Rochusu najít, dokud bylo slunečné počasí, to, co odpovídalo jeho věku. Návštěvníci s dětmi i bez nich mohli strávit hezké odpoledne v přírodě a pospolu. Jenže déšť jim to neumožnil, takže alespoň v zemědělských usedlostech se mohli seznámit s tradicemi od zimy do Velikonoc,“ nechali se slyšet manželé Kočířovi.

MOHLO BY VÁS ZAUJMOUT: Osud rakousko-uherského vojáka Floriána Vystrčila z Bánova sepsal jeho pravnuk

Zdroj: Pavel Bohun