Uherské Hradiště bylo už před sto lety významným správním centrem, tvrdí Čoupek

Kolik obyvatel mělo Uherské Hradiště před sto lety, a jak se měnil jejich počet v průběhu let až do současnosti?
Podle sčítání lidu z roku 1910 mělo město 5 174 obyvatel. Situaci po první světové válce zachycuje následující sčítání z roku 1921, podle něhož ve městě žilo 5 682 obyvatel. Do roku 1950 se počet obyvatel přiblížil hranici 8,5 tisíce a do roku 1961 to bylo téměř 13 000 obyvatel. To je ale stále jen samotné Hradiště. Musíme vzít také v úvahu, že se v druhé polovině 20. století postupně k městu připojují dosud samostatné obce. V roce 1970 tedy mělo Hradiště (tentokrát již včetně Sadů, Jarošova, Mařatic, Kunovic a Starého Města) 29 489 obyvatel. V roce 1980 byly připojeny ještě Míkovice a Vésky, město tak dosáhlo nejvyššího počtu obyvatel, přesahujícího hranici 36 000. Po odtržení Starého Města a Kunovic v roce 1990 poklesl počet Hradišťanů o zhruba 10 000. V následujících letech dochází postupně k mírnému poklesu vlivem obecně nepříznivého populačního vývoje a stěhování do okolních obcí.
 
Kteří zaměstnavatelé v okrese Uherské Hradiště patřili ve 20. letech minulého století mezi ty největší a na produkci čeho byli tehdy zaměřeni?
Uherskohradišťko i Uherskobrodsko v té době postrádalo větší průmyslové podniky, ty vznikaly až těsně před a po druhé světové válce. Většina obyvatel se živila zemědělstvím, popř. z chudších oblastí na moravsko-slovenském pomezí odcházeli za prací jinam (např. na Slovensko). S rozvojem koncernu Baťa začíná také stále více lidí dojíždět za prací do Zlína. Zemědělskému charakteru území dnešního okresu Uherské Hradiště odpovídala i skladba průmyslu, vesměs šlo o menší potravinářské podniky: pivovary v Uherském Hradišti, Jarošově, Uherském Brodě a Uherském Ostrohu, sladovna v Uherském Hradišti, cukrovary ve Starém Městě a Uherském Ostrohu, palírny  (např. Josef Hladiš v Uherském Brodě, Heřman Jelínek v Uherském Hradišti a mnoho dalších drobných firem), mlékárny a mlýny. Z jiných odvětví lze zmínit nábytkářství (továrny Johanna Briefa v Uherském Brodě a HAMO Uherské Hradiště), sklárny Květná, cihelny v Mařaticích a Kunovicích atd.
Samotné město Uherské Hradiště bylo ovšem v první řadě významným správním centrem, sídlem okresního úřadu, okresního a  krajského soudu s věznicí, dalších úřadů, vojenské posádky, vojenské nemocnice, od roku 1924 zemské nemocnice. I tyto instituce lze považovat za významné zaměstnavatele i odběratele zboží a služeb od místních podnikatelů.

Živou vlajku vytvořili z nivnických školáků i učitelů

 
Do jakých podniků v Uherském Hradišti se v době vzniku ČSR chodili lidé bavit, jaké ve městě existovaly slavné cukrárny, kavárny, obchody?
Zábava byla pojímána mnohem aktivněji než dnes, z velké části se o ni museli postarat sami obyvatelé. K tomu sloužilo množství spolku různého zaměření: čtenářské, sportovní, divadelní, hudební atd. Protože právo výčepu měly prakticky všechny domy na obou hradišťských náměstích (právovárečné domy), bylo v centru města velké množství menších podniků - výčepů. K těm větším patřila Koruna nebo hotel Zelený strom (dnes Malá scéna), roku 1916 otevřel hotel Grand na Palackého náměstí, roku 1927 hostinec Lidový dům na Mariánském náměstí. Pominout nelze ani hostinec Na střelnici (dnes Slovácké muzeum) za městem, oblíbený cíl procházek místních obyvatel. Kaváren ve městě tolik nebylo, dlouho provozovaná kavárna Dörig skončila před první světovou válkou (čp. 128 na rohu Mariánského náměstí a Prostřední ulice). Na počátku 20. let fungovaly na Mariánském náměstí kavárna Ignáce Fiedlera na čp. 71/72 a kavárna v hotelu Kamareith na čp. 77. Poněkud kuriózní historii měl podnik na čp. 153, původně hostinec, později výčep a od roku 1926 kavárna. Tento podnik měl neustálé problémy se získáním koncese, neboť měl pověst „vykřičeného domu“.  Roku 1930 bylo proti provozovatelce dokonce vedeno trestní řízení pro kuplířství, neboť ve své kavárně zaměstnávala číšnice pochybné pověsti, skončilo však osvobozujícím rozsudkem.
Kulturní akce se konaly v Redutě (ve 20. letech tam sídlilo i městské kino), v sokolovně, venkovní akce pak ve Smetanových sadech. Kromě hostujících umělců se o kulturní vyžití obyvatel starala zdejší Slovácká filharmonie, pěvecký sbor Svatopluk a řada divadelních ochotnických souborů (Spolek divadelních ochotníků, divadelní odbor Sokola, divadelní kroužek Pavouci, soubory tělovýchovné jednoty Orel a DTJ). Samostatnou kapitolou pak byl kabaret Modrá lucerna, který vznikl roku 1919. Jeho vzorem byla slavná pražská Červená sedma.
 
Jak se na podobě Uherského Hradiště promítla II. světová válka, popř. přechod fronty v roce 1945?
Druhá světová válka do podoby města výrazněji nezasáhla. Město samotné bylo osvobozeno bez boje, když německá vojska město vyklidila v noci na 1. května a nad ránem vyhodila do vzduchu oba mosty přes Moravu (silniční a železniční). Spojení s druhým břehem bylo pak obnoveno provizorním pontonovým mostem postaveným sovětskými ženisty. Při výbuchu mostu bylo poškozeno několik domů v okolí silničního mostu. Následkem leteckého bombardování 26. dubna byla zničena tiskárna Karla Hylského na Mariánském náměstí (dům vedle dnešní ZUŠ), Psíkova kovárna v Rybárnách a také hradišťské sídlo Gestapa na Komenského náměstí (dnes mateřská škola).

Hradiště chystá další tři nové autobusové zastávky