Podle nejnovějších odhadů Českého svazu včelařů nepřežilo kvůli epidemii varroázy asi 35 procent tuzemských včelstev. Situace se ale liší podle regionů. „Dá se předpokládat, že ztráty včelstev budou mít dopad na produkci medu a jistě také na jeho cenu. Bohužel varroázu můžeme pouze tlumit, držet ji v přijatelných mezích, ale zlikvidovat ji úplně nelze," řekl smutně předseda okresní organizace Českého svazu včelařů v Uherském Hradišti (ČSV) Karel Hladiš.

Čísla asi nejsou konečná

V okrese Uherské Hradiště bylo loni na podzim zazimováno 11 526 včelstev. Zimu nepřežilo 1639 z nich, což představuje ztrátu čtrnácti procent. „Z pohledu těchto údajů se úbytek nejeví tak katastrofálně. Podle informací, které od členů mám, nebudou ale uvedená čísla asi konečná," neskrýval starost Karel Hladiš. Tomu kvůli varroáze, která v našem regionu řádí, uhynula v průběhu zimy dvě včelstva.

Základem likvidace tohoto onemocnění je podle Stanislava Daňka ze Salaše, Miroslava Ostrožíka z Kunovic a dalších včelařů ze Slovácka prevence. Ta se však neobejde bez spolupráce s orgány Státní veterinární správy, dodržování metodiky ošetřování včelstev, celoročního sledování jejich zdravotního stavu a s tím souvisejícího monitoringu.

„Zatímco loni bylo na Uherskohradišťsku vyšetřeno po zimě 10 493 včelstev na 1084 stanovištích, varroázou bylo napadeno na jednačtyřiceti katastrech z devadesáti sedmi 414 včelstev, letos je situace horší," sdělil Petr Jínek, náměstek Krajské veterinární správy (KVS) Zlínského kraje.

Ve 46 katastrech Slovácka bylo letos 482 včelstev na varroázu pozitivních, což je nárůst o téměř devět procent. Vzhledem k mírné zimě nefungoval v úlech klid, jaký by měl při přezimování být.

Včely „žily" svým životem a varroáza v nich v nějaké podobě působila.„Pro dobré přezimování včel je nutný jejich dobrý zdravotní stav, početně silné včelstvo, dostatek zásob a nerušené zimování," uvedl Stanislav Daněk, jenž včelaří 40 let.

S léčbou proti varroáze začíná hned po posledním vytočení medu, tedy v červenci a srpnu. Nejprve nasadí kyselinu mravenčí a pak varidol aerosolem. „Po letošní zimě jsem neměl ani jedno včelstvo ze sedmnácti pozitivní na varroázu. Jedno mně nepřežilo. Bylo to už na podzim, kdy ve včelstvu pravděpodobně uhynula matka," svěřil se salašský včelař. Miroslav Ostrožík z Kunovic včelařící na Stříbrnicku nepřišel v zimě ani o jedno včelstvo a výsledky vyšetření na varroázu měl negativní. „S léčbou proti varroáze začínám na konci srpna po dobu jednoho týdne kyselinou mravenčí, pak čtyřikrát včelstva zakuřuji léčivem varidol," odtajnil boj s nemocí včel Kunovjan.

Že by některá léčiva proti varroáze ztrácela účinnost, to náměstek KVS odmítl. „Nemáme od včelařů Zlínského kraje zprávy, že by se vyskytla neúčinnost léčiva varidol, které včelaři v našem kraji při léčbě proti varroáze dlouhodobě používají," potvrdil Petr Jínek.

Varroáza je méně zákeřná než mor. Včelí plod ničí roztoč varroa destructor. Jeho samička naklade vajíčka do včelí buňky na mladou larvu a při svém vývoji jí vysává tělní tekutinu. Larva pak nemá pro svůj vývoj dostatek živin a líhnou se defektní včely. Při vykousání z buňky včela osvobodí i roztoče. Ti se přestěhují do další buňky, poškozená včela úl opustí.