Jednou z takových je kudlovická rodačka Renata Čechmánková, které byl vystaven rodný list před čtyřiačtyřiceti lety. Vystudovala Střední průmyslovou školu v Uherském Hradišti, z níž vedly její kroky přímo do pracovního procesu, a to do jedné z firem v areálu Mesitu v Uherském Hradišti, kde působila ve funkci konstruktérky pro slévárenské odlitky.
Po návratu z rodičovské dovolené přešla do obchodního úseku, ale na pozici zásobovač.
„Ačkoliv sedm let zastávám funkci předsedkyně kudlovických zahrádkářů, členkou zastupitelstva obce jsem se do roku 2018 nikdy nestala. Při volbách počátkem října zmíněného roku jsem byla do zastupitelstva Kudlovic zvolena za Nezávislé kandidáty. Na ustavujícím zasedání mě zastupitelé zvolili starostkou obce,“ svěřuje se Renata Čechmánková.
V čele Kudlovic se poprvé v historii vesnice stala žena, jež v rodné obci získala nejen lásku k nádherné přírodě, ale také přímý a poctivý vztah k životu.
Už víc než rok se nejen naše země svíjí v pandemických křečích. Covidová omezení ovlivnila celou naši společnost. V čem zkomplikovala život lidem v Kudlovicích?
Nejvíce to vidím v omezeních při setkávání občanů při našich společenských akcích, kterých bychom v necovidovém čase pořádali víc než dost. Je ale nutné myslet nejenom na to, že tu jsou nějaká omezení, která limitují i ty druhé. Buď ve výkonu povolání, nebo v těch potřebách, které potřebují nějakým způsobem prožít třeba v rámci rozloučení s blízkými. Dalo by se říct, že je nutné v této době myslet právě na to, co nám často chybí, na schopnost vcítění se, na schopnost pružně reagovat na situaci.
Myslíte si, že se lidé z událostí kolem pandemie v něčem poučili?
Já osobně si myslím, že nebylo v čem se poučit. Poučením beru, když udělám nějakou chybu, něco se mi nepovede, ale vím do budoucna, že to musím nějakým způsobem napravit. Tato doba nám nic nepřinesla, spíše nám hodně vzala. Nemoci přicházejí a odcházejí, a covid je bohužel jen další nemoc z mnoha, která tady s námi asi už zůstane. Je na každém za nás, jak se k tomu postaví. Hodně lidem se teď změnily životy. Tato doba není vůbec lehká. Minulý rok na jaře se naše obec semkla a hodně jsme si pomáhali. Tímto bych chtěla i poděkovat všem dobrovolníkům. Od podzimu už se toho ale hodně změnilo. Lidé, a to nejen v naší obci, už jsou zákazy a příkazy unavení. Mnoho lidí přišlo o zaměstnání. Děti místo toho, aby chodily do školy, zůstávaly skoro celý rok na on-line výukách. Nemyslím si, že všechna vládní nařízení jsou v pořádku, ale každý se s tím musel nějakým způsobem poprat. To ale není jen otázkou naší obce, ale spíše celé naší země.
Říká se: za vším hledej ženu. Jak vás na radnici vnímá kudlovická veřejnost?
Tady to úsloví funguje v pozměněné podobě – za všechno mohou ženy! Ale až na výjimky, není míněno hanlivě, muži nám fandí. V komisích, výborech a zastupitelstvu máme velmi schopné muže, kteří jsou ve svém oboru špičky. Mnohdy působí ve vysokých pozicích a jsou ochotni dávat svoje know-how zadarmo obci, protože chtějí být jeho spokojenými občany. Je to nová generace lidí, kteří cítí, že pro spokojený život jejich rodiny je důležitá i komunita, ve které žijí, a veřejný prostor. Jsou to svébytní chlapi, osobnosti, které mají v hlavě jasno a nemají mindráky. A toho si nesmírně vážím.
Na starostku se spoluobčané často obracejí s prosbou o radu. O jakou nejčastěji jde, a jakými nejčastějšími stížnostmi za vámi občané přicházejí?
Ptají se třeba, kdy je otevřený sběrný dvůr, co můžou dát do bioodpadu, stěžují si na pobíhající pejsky po vesnici, ale třeba také na to, že v některé ulici nesvítí veřejné osvětlení.
S jakým rozpočtem hospodařila obec v roce 2020, s jakým to bude v letošním roce?
Naše obec hospodařila v loňském roce s bezmála 16 miliony korun, letos by to mělo být 17 milionů.
Táhne zastupitelstvo, v němž jsou tři ženy a šest mužů, jak se říká, za jeden provaz?
Myslím si, že máme spoustu krásných plánu a cílů. Pokud chceme v naší obci něco změnit, musíme všichni táhnout za jeden provaz. S našimi spoluobčany uděláme všichni moc…
Každý správný rozhovor by měl asi končit otázkou na nejbližší plány do budoucnosti obce. V dnešním nejistém covidovém stavu je možná pro vás taková otázka trochu naivní, ne?
Rozhodně není. Jsem přesvědčena, že všichni starostové a starostky obcí mají navzdory pandemii plány do nejbližších let. Záleží jen na tom, zda budou mít na jejich proměnu ve skutečnost dostatek finančních prostředků. Stále se držím plánů, které jsme si již naplánovali. Chci věci dotáhnout do konce.