I obyvatelé centra zaplatí. Za rezidenční kartu

Zatímco nyní je tam zpoplatněno Masarykovo náměstí a ulice Bří Lužů, budoucí placené sektory obsáhnou podstatně rozlehlejší plochu. Namísto současných 111 placených odstavných míst tam bude nutné platit za parkování na 556 pozicích. Přitom lidé, kteří v centru Brodu bydlí, si budou muset také sáhnout do peněženky, byť jen kvůli placení za tzv. rezidenční kartu, které je mají opravňovat k parkování v místě svého bydliště. Záměr odlehčit auty přeplněnému středu města sice chtějí radní projednat zítra v 16 hodin ve velkém sále Domu kultury, jisté ale je, že ne všem se bude zamlouvat.

„Návrh, který budu předkládat, nepočítá se zvýšením sazeb parkovného a celkově by ceny měly být nižší než v Uherském Hradišti. Stejnou sazbou jako Masarykovo náměstí a ulice Bří Lužů by nově mělo být zpoplatněno ještě Mariánské náměstí a parkoviště pod Domem kultury. Do druhé zóny – levnější – bude patřit celé sídliště „Židovna“, parkoviště nad Domem kultury, ulice Přemysla Otakara II,“ naznačuje starosta města Patrik Kunčar (KDU–ČSL).

Obyvatelé těchto zpoplatněných lokalit pak podle Kunčara budou mít možnost zakoupit si tzv. rezidenční kartu, která je bude opravňovat k parkování v místě svého bydliště zdarma. „Cena ještě není odsouhlasena, v návrhu je ale výrazně nižší než u obdobné karty v Uherském Hradišti,“ tvrdí Kunčar a naznačuje, že cena má především pokrýt náklady na administrativu spojenou s vydáním této karty.

S tím však nesouhlasí Ladislav Kryštof (ČSSD), opoziční lídr a také obyvatel městské části Židovna, která má do zpoplatněných zón patřit také. „Mně vadí, že lidé, kteří bydlí v centru města, si budou muset kupovat parkovací karty také. Například obyvatelé sídliště Olšava budou moct parkovat před svým domem bezplatně a já ze Židovny mám za odstavení svého auta platit, proč?“ pokládá otázku exstarosta Uherského Brodu. Kryštofovi to vadí také proto, že si parkoviště před panelovým domem, kde bydlí, vybudoval se spoluobčany před 22 lety svépomocí. „V roce 1989 jsme si odstavnou plochu před domem se sousedy společnými silami vypiplali, a teď bychom měli zaplatit? A co když tam nebude volné místo, protože na něm bude parkovat nějaký jiný majitel rezidenční karty,“ nesouhlasí Kryštof.

Současné příjmy do městské kasy z placeného parkování oscilují mezi 1 až 1,5 milionem korun ročně. „Je předpoklad, že při rozšíření zpoplatnění budou tyto příjmy vyšší. Chtěl bych ale zdůraznit, že ke zpoplatnění nepřistupujeme kvůli zisku, ale primárním účelem je odlehčit zahlcenému centru města a vytlačit dlouhodobě parkující automobily na záchytná parkoviště,“ naznačuje Kunčar. Jedno z nich pro 120 aut je vybudované pod starým hřbitovem, doposud zeje prázdnotou a lidé v Brodě to dobře vědí. „Dlouhodobé parkování se výrazně zdraží a zmizí místa, kde se parkuje zadarmo. A tím by mohlo dojít k mnohem lepšímu využití toho parkoviště. Samozřejmě by to zároveň chtělo dát tam zákaz vstupu na kolečkových bruslích, na skateboardu apod. a tvrdě ho vymáhat. Sportovci si rychle zvyknou, že už to není hřiště,“ naznačil v jedné z webových diskuzí, související s problematikou parkování, na stránkách města pisatel, který se podepsal jako Lumír.

A kdy by v Brodě měla začít platit nová parkovací pravidla? „Pokud se nevyskytnou nějaké nepředvídatelné komplikace, počítáme s termínem prvního října 2011,“ naznačil starosta.