V nich obnovuje a udržuje sítě značených cest pásovými značkami v pětibarevném provedení, aby lidé, kteří dávají přednost pěší turistice, v naší přírodě nezabloudili.

Turistika je v naší vlasti velmi oblíbeným sportem a zábavou. Je pravda, že lidi do přírody láká mimořádně kvalitní systém značení, který nemá v Evropě obdoby?

Ano. Nejen čeští milovníci přírody a turisté, ale i hosté z rovinatých a bezlesých zemí, jakými jsou kupříkladu Holandsko, Belgie, Velká Británie, velmi oceňují možnost bezpečně projít po značených cestách lesem a terénem vůbec. Oceňují bohatou síť značených cest v České republice, která má 35 500 kilometrů. Na nich je téměř tři tisíce směrovníků s tabulkami a 1500 vývěsných map. V Chřibech máme na 400 kilometrů značených cest. V mnohých zemích turistické značení nemají ani neznají, v mapách je tam nenajdete. V našich propagačních tiskovinách by se totiž měl objevit termín značená turistická cesta.

Existují daná pravidla, podle nichž jsou turistické trasy značeny?

Jistě. Nejvýznačnější trasy, například hřebenovky, jsou značeny červeně. Modrá a zelená barva směřuje na pozoruhodná místa, žlutá bývá spojkou. Přes pohoří Chřiby vede hlavní červená trasa z Bohuslavic u Kyjova přes skalisko Kazatelna až k hradu Buchlov. Odtud míří jedna větev trasy přes Vlčák, kamennou rozhlednou na Brdě a Bunč do Napajedel. Druhá větev vede přes Velehrad, skanzen v Modré k vlakovému nádraží ve Starém Městě. Naučné stezky v Chřibech najdeme například u Modré či z Košíků na Budačinu a Tabarky. Ostatní prozradí turistická mapa číslo 90 z edice KČT Slovácko, Chřiby a jižní Haná.

Českou předností je, že systém značení je na celém území republiky jednotný a ve světě ojedinělý…

Pravda, máme se čím pochlubit. Zaráží mě, že tento fakt se neobjevuje v nabídkách ekonomického turismu. Náš systém značení je světovým unikátem. Obnova turistických značek, údržba rozcestníků a vyvěšování map stojí nemalé finanční prostředky a mnoho úsilí dobrovolníků, kteří se na této činnosti podílejí. Kromě toho vznikají také cyklistické a lyžařské cesty a speciálně značené tratě pro jezdce na koních.

Turistika se dělí podle charakteru přesunu na cykloturistiku, mototuristiku, lyžařskou, koňskou, vodní či pěší turistiku. Které se věnujete vy?

Převážně pěší turistice, kterou jsem dělala s rodiči prakticky od malička. Organizovaně od studia na vysoké škole v Brně. Je to už osmapadesát let. Turistika je velmi zdravý sport, díky němuž se cítím dobře. Ročně nachodím po turistických cestách sedm až osm set kilometrů.

Co přináší veřejnosti turistické značení, na němž se už deset let podílíte i vy?

Turistické značení souvisí i s ochranou přírody. Návštěvník je v ní veden po bezpečné cestě, aniž by poškozoval okolí. Chůze po vyznačených trasách zabraňuje erozi, chrání vzácné porosty, zachovává klid pro zvěř. Trasy vedou člověka k přírodním zajímavostem, na historická místa, ke stavebním památkám, ale také do malebných zákoutí naší země, kde lze relaxovat a odpočívat. Lidé se mohou podle své fyzické kondice vydat na náročné nebo méně náročné turistické trasy.

Související článek:

Hohausová: Denně obnovím až osm kilometrů značek