Na cyklistické spojnici mezi oběma vesnicemi se dohodla zastupitelstva Velehradu a Tupes už v minulých letech. Její projekt pro územní řízení začaly radnice připravovat před víc než rokem. „Pak nás čekalo poměrně složité vykupování pozemků. Nebýt dobré vůle a vstřícnosti bezmála dvaceti vlastníků dotčených parcel, na nichž se stezka bude budovat, jen stěží bychom ji mohli realizovat,“ nastínil starosta Tupes Oldřich Vávra. Podle vyjádření Stanislava Gregůrka, starosty Velehradu, se tamní radnice problémům s odkupy pozemků v katastru obce vyhnula.

„Cyklostezka a Poutní cesta Jana Pavla II. je společným projektem obou obcí, ale jeho nositelem je Velehrad,“ potvrdil Gregůrek a stručně reagoval na otázku, proč cyklostezka bude současně poutní cestou, nesoucí název bývalého papeže. „Ten 22. dubna 1990 přistál vrtulníkem na tupeském hřišti, odkud byl papamobilem převezen na Velehrad a pak zpět zase do Tupes, odkud odlétal.

Poutní cesta bude tedy kopírovat silnici, po níž Jan Pavel II. na Velehrad přicestoval,“ okomentoval velehradský starosta název poutní cesty.
Spolu s prvním mužem Tupes se shodli na důvodech, proč k takovému propojení obou vesnic dochází.

„Naším cílem je dostat cyklisty i pěší z úzké a nebezpečné silnice, po níž jezdí stále více aut. Občanům Tupes poslouží stezka k dopravě do firem, které fungují v areálu bývalého družstva, Agra Zlechov a Alucastu, ale také do našeho sportovního areálu, jenž chceme nadále rozšiřovat,“ uvedl důvody budování cyklostezky Vávra.

Podotkl, že v pátek (9.června) schválilo tupeské zastupitelstvo osvětlení stezky od vesnice až po firmu Alucast, která se nachází asi ve třetině cyklostezky. „Chceme vyjít vstříc nejen našim občanům, kteří ve firmě pracují na směny, ale i přespolním. Věřím, že se nám podaří na osvětlení sehnat finanční prostředky. Ty ze státních zdrojů nedostaneme,“ zdůraznil tupeský starosta.

„Jet na kole z Tupes na Velehrad nebo opačným směrem je v poslední době záležitost pro sebevrahy. Cyklisté i pěší se na poutní cestě budou rozhodně cítit bezpečně,“ nechala se slyšet Renata Hrabalová ze Zlechova, která po zmíněné silnici jezdí téměř denně do Archeoskanzenu Modrá, v němž je průvodkyní. Za vynikající nápad považuje vybudování Poutní cesty Jana Pavla II. také předseda Matice velehradské P. Jan Peňáz: „Díky velehradskému starostovi byla před pěti roky vybudována cyklostezka spojující Staré Město s Velehradem. Nebýt jí, nemohla by Matice stavět Poutní cestu růžence, která byla v polovině června arcibiskupem Graubnerem posvěcena,“ poznamenal Peňáz. Neskrýval radost nad tím, že obě poutní cesty budou na Velehradě na sebe navazovat.

Poutní cesta Jana Pavla II., která si vyžádá bezmála osmnáct milionů korun, bude vánočním dárkem pěším i cyklistům. „Podle smlouvy s dodavatelem stavby by měla být předána do užívání 15. prosince. Předpokládáme, že to bude o něco dřív,“ domnívá se první muž Velehradu. Jedním dechem dodal, že zelenou vybudování stezky dala dotace ze Státního fondu dopravní infrastruktury ve výši téměř 12 milionů korun. „Zbývajících necelých šest milionů uhradí obce Velehrad a Tupesy, a to podle délky poutní cesty v jejich katastrech,“ dodal Gregůrek.