Byl realizován na podzim roku 2009 díky finanční podpoře ze Státního fondu životního prostředí a z Fondu soudržnosti. Z těchto dvou zdrojů obec získala investici ve výši 3 206 190 korun. Tupesy přispěly částkou 356 245 korun.
Díky tomuto projektu mají dnes Tupesy obecní kompostárnu s roční kapacitou 24 tun odpadu ročně, včetně komunálního traktoru, štěpkovače, překopávače kompostu, čelního nakladače, prosévacího síta a elektrocentrály. Občané do kompostárny přivážejí zbytky z údržby svých zahrad, například větve, trávu apod. A jak podotkl starosta Oldřich Vávra, rychle se kompostárnu naučili využívat. Třetí oblast, na kterou se v Tupesích zaměřili v rámci již zmiňovaného projektu, je pořízení 160 kusů 900litrových a 40 kusů 720litrových kompostérů, v nichž se dá zpracovat běžný drobný bioodpad z provozu domácností. Slupky ovoce, zeleniny, posekaná tráva z bezprostředního okolí domů, listí apod. „Ukazuje se, že v kompostéru se najednou dá zpracovat velké množství bioodpadu, který dříve bezmyšlenkovitě putoval na komunální skládku,“ dodal Oldřich Vávra.
Starostova slova potvrdil Josef Lesa, který pro svou zahrádku u rodinného domku v Tupesích upřednostnil devítisetlitrový kompostér. Je to vlastně silo, které Lesa umístil hned vedle králíkárny. Trávu a bioodpad z domácnosti prokládá hnojem, hlínou a pilinami. Hmotu důkladně ušlape a podle potřeby zalévá. Po čase, až po bocích začne růst tráva, která hromadu zpevní, silo z ní odstraní a umístí o kousek dál, aby měl prostor pro zpracování dalšího bioodpadu.
close
zoom_in
Lesa ocenil i to, že za kompostér nic neplatil, protože obec jej občanům pronajala bezplatně. O podobné kompostárny budou možná brzy usilovat prakticky všechny obce, protože povinnost zřízení podobného zařízení může ukládat připravovaný zákon o likvidaci zeleného bioodpadu. „My sice tento odpad likvidujeme provizorním způsobem, nicméně dobře vybavenou kompostárnu bychom chtěli také. Máme na ni vypracován projekt a její výstavba by měla stát dva miliony korun. Pokud uspějeme v žádosti o dotaci, mohli bychom ji mít v obci do dvou let,“ plánuje starosta Březolup Petr Kukla.
Zákon, který se zabývá likvidací biologicky rozložitelnými odpady, je vypracován už řadu let, prozatím ho ale žádná z vlád neschválila. „V plánu odpadového hospodářství je povinnost třídit tyto odpady až od roku 2012. V případě schválení příslušného zákona by si mohly obce nechat zbudovat kompostárnu nebo zajistit firmu, která by se o tento druh odpadu postarala či zvolit podobné řešení,“ upřesnil Miloš Šťastný z odboru Odpadového hospodářství Krajského úřadu ve Zlíně.
NA OKRAJ: Nevíte, kam s ním? Recyklujte ho!
Tupesy se v těchto dnech pochlubily novou kompostárnou. Tato zařízení se, po čističkách odpadních vod, postupně stávají nezbytným a žádaným vybavením obcí a měst. Firmy, ale i domácnosti totiž tyto rostlinné zbytky produkují ve větší míře než dřív, a tak bylo postupem času nasnadě, že se dřív nebo později objeví otázka, co s nimi. V kompostárnách tak končí tříděný odpad z potravin, ale i stromů, trávníků a podobně. Pokud obec nemá kompostárnu, odpad bez užitku končí na skládce. Ve zpracované formě může být dál k užitku, například jako hnojivo. Nelze se tak divit, že o zřízení kompostáren usilují i další města a obce, jako například Březolupy. Navíc lze na tato zařízení stále čerpat dotace, což náklady na podobná zařízení obcím značně sníží. Tupeští si tak spokojeně mnou nad novou kompostárnu ruce. Snad řady spokojených rozšíří brzy i jejich kolegové z ostatních slováckých obcí a kompostárny se stanou užitečnou samozřejmostí, nikoliv vysněným přáním.
Oleg Kapinus
